Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Borovnice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBorovnice
Haklův -
544 77
OkresTrutnov
Pokorný 111
Borovnice u Staré Paky
GPS50° 30' 7.5''
15° 38' 12.6''
Mapová značkaNěmecký / Novostavba
1,5 km VJV od OÚ
28343/6-3442 z r.1964
otevřít list NPÚ
Volně přístupný
1841
1968 - rozebrán
(odvezen do: skanzen v Kouřimi)
Větrný mlýn Borovnice

Borovnický větřák je jediným i když jen částečně dochovaným větrným mlýnem německého typu v Čechách. Původně stálo v Borovnici pět mlýnů. Poslední z nich postavený v roce 1846 Augustinem Haklem přečkal až do roku 1968. Do té doby byl opakovaně opravován, např. po zásahu bleskem v roku 1966. Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.
V roce 1968 byl na základě rozhodnutí Krajské památkové správy přes velký odpor občanů i MNV Borovnice mlýn rozebrán a převezen do Hostinného. Odtud se stěhoval do Vrchlabí a nakonec do Kouřimi, kde leží jeho zbytky dodnes. Části základového trámoví, které zůstaly v obci Borovnice shořely 30. 6. 1979. O rekonstrukci borovnického větřáku uvažují ve skanzenu v Kouřimi.
Velký zájem na obnovení svého mlýna mají však i občané obce Borovnice. Pomoci jim může podrobná dokumentace mlýna, která byla v roce 1965 provedena firmou Stavoprojekt Hradec Králové. Nedůslednost státní památkové péče vedla k likvidaci posledního větrného mlýna německého typu na území Čech, neboť díly uložené v Kouřimi jsou již vinou opakovaného převážení a špatného skladování pro rekonstrukci nepoužitelné.
V roce 2005 založil jiří Chvojka Sdružení větrák Borovnice, které si dalo za cíl obnovit větrrný mlýn v obci Borovnice. Podařilo se jim nechat vypracovat vstupní projekt, najít a upravit vhodné místo pro stavbu mlýna. Už mají zbodováno přístupové parkoviště i cestu k mlýnu. Je vybudován základový kříž a nalezeni vhodní spolupracovníci pro stavbu mlýna.


Historie obecně

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Hakl
    Zřícenina
    Německý
    Dřevěná

    Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.

    Technologické vybavení

     Pomocí Ctrl a kliknutím na odkaz si otevřete stránky sdružrní Větrák a článek z Deníku.

     http://www.vetrak.borovnice.cz/

    https://www.denik.cz/kralovehradecky-kraj/borovnice-vyhlizi-svuj-vetrny-mlyn-20161007.html

    ----------------------------------

              V kronice rodu Čeřovských se uvádí zajímavá praxe, jak zlevnit mouku v době nouze: „Za dob mého pradědečka byly výdělky ve mlýně velmi špatné. Lidé se tenkrát v kraji živili výhradně tkalcovstvím a zemědělstvím při velmi nízkém výdělku. Nemohli si opatřiti ani nejnutnějších životních potřeb, ba ani na dobrý chléb nebylo.

    Mlynář Augustin Čeřovský jezdil pravidelně do Hořic v Podkrkonoší pro vikev a směsku a z toho namlel mouky, kterou lidé kupovali a pekli z ní nouzový chléb“.

    ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
            Majiteli mlýna v Borovnici je v jejich kronice zapsána, jako zde opravdu doložená, ale i jinde oblíbená historka s kozou.
    „Hospodář z blízké vesničky Klimše vedl z Velké Borovnice kozu, kterou si přivázal ke křídlu větrného mlýna a šel si do mlýna pohovořit s mlynářem. Větrný mlýn nebyl zajištěn, zavál silný vítr, křídla se roztočila, vynesla kozu nahoru a koza se uškrtila.“

    Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Historické fotografie a pohlednice

    Plány - stavební a konstrukční

    Historické mapy

    Ostatní

    Obrazy

    Současné fotografie - exteriér