Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaké mají obrátky v minutě hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu vždy dáti číslo 225.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn v Romanově uvádí J. Cinibulk (111) s tím, že stával u silnice, spojující Mšeno s Dubou, v místech, kde je dvůr hostince Na Stromovce (112). Uvádí i jméno stavitele, mšenského občana Václava Zronka (113). Podle tradice mlýn vyhořel (114), pravděpodobně v roku 1875 nebo 1876. Posledním jeho majitelem byl mlynář Pokorný (115). Nadmořská výška lokality je cca 390m (116).
(111) Cinibulk, 216.
(112) V roce 1842 byl majitelem parcely (v poz. mapě č. 368) Johann Heinz, šenkýř v Romanově čp. 1 (SÚA, SK, duplikát, 23, 15, Mscheno, Bau – Parzellen – Protocol, 1842.
(113) Větrný mlýn není vyznačen ani ve staré katastrální mapě Mšena z roku 1846.
(114) Na základě zpráv místních usedlíků soudí J. Tichý, že větrný mlýn stál pravděpodobně na JZ od stodoly hostince (č. pozemkové parcely 1677, stavební parcela č. 385).
(115) Podle J. Zejdy z Rudné u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 16. května 1956).
(116) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav.