Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn v Romanově uvádí J. Cinibulk (111) s tím, že stával u silnice, spojující Mšeno s Dubou, v místech, kde je dvůr hostince Na Stromovce (112). Uvádí i jméno stavitele, mšenského občana Václava Zronka (113). Podle tradice mlýn vyhořel (114), pravděpodobně v roku 1875 nebo 1876. Posledním jeho majitelem byl mlynář Pokorný (115). Nadmořská výška lokality je cca 390m (116).
(111) Cinibulk, 216.
(112) V roce 1842 byl majitelem parcely (v poz. mapě č. 368) Johann Heinz, šenkýř v Romanově čp. 1 (SÚA, SK, duplikát, 23, 15, Mscheno, Bau – Parzellen – Protocol, 1842.
(113) Větrný mlýn není vyznačen ani ve staré katastrální mapě Mšena z roku 1846.
(114) Na základě zpráv místních usedlíků soudí J. Tichý, že větrný mlýn stál pravděpodobně na JZ od stodoly hostince (č. pozemkové parcely 1677, stavební parcela č. 385).
(115) Podle J. Zejdy z Rudné u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 16. května 1956).
(116) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav.
