Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn v Romanově uvádí J. Cinibulk (111) s tím, že stával u silnice, spojující Mšeno s Dubou, v místech, kde je dvůr hostince Na Stromovce (112). Uvádí i jméno stavitele, mšenského občana Václava Zronka (113). Podle tradice mlýn vyhořel (114), pravděpodobně v roku 1875 nebo 1876. Posledním jeho majitelem byl mlynář Pokorný (115). Nadmořská výška lokality je cca 390m (116).
(111) Cinibulk, 216.
(112) V roce 1842 byl majitelem parcely (v poz. mapě č. 368) Johann Heinz, šenkýř v Romanově čp. 1 (SÚA, SK, duplikát, 23, 15, Mscheno, Bau – Parzellen – Protocol, 1842.
(113) Větrný mlýn není vyznačen ani ve staré katastrální mapě Mšena z roku 1846.
(114) Na základě zpráv místních usedlíků soudí J. Tichý, že větrný mlýn stál pravděpodobně na JZ od stodoly hostince (č. pozemkové parcely 1677, stavební parcela č. 385).
(115) Podle J. Zejdy z Rudné u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 16. května 1956).
(116) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav.
