Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn v Romanově uvádí J. Cinibulk (111) s tím, že stával u silnice, spojující Mšeno s Dubou, v místech, kde je dvůr hostince Na Stromovce (112). Uvádí i jméno stavitele, mšenského občana Václava Zronka (113). Podle tradice mlýn vyhořel (114), pravděpodobně v roku 1875 nebo 1876. Posledním jeho majitelem byl mlynář Pokorný (115). Nadmořská výška lokality je cca 390m (116).
(111) Cinibulk, 216.
(112) V roce 1842 byl majitelem parcely (v poz. mapě č. 368) Johann Heinz, šenkýř v Romanově čp. 1 (SÚA, SK, duplikát, 23, 15, Mscheno, Bau – Parzellen – Protocol, 1842.
(113) Větrný mlýn není vyznačen ani ve staré katastrální mapě Mšena z roku 1846.
(114) Na základě zpráv místních usedlíků soudí J. Tichý, že větrný mlýn stál pravděpodobně na JZ od stodoly hostince (č. pozemkové parcely 1677, stavební parcela č. 385).
(115) Podle J. Zejdy z Rudné u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 16. května 1956).
(116) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav.
