Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Slavíkův větrník pojmenovaný po mšenském měšťanu Františku Slavíkovi, narozeném 1820, který větrný mlýn zbudoval, stál asi 950m na SV od kostela při pravé straně silnice z Mšena do Lobče a asi 30 až 40m od silnice (89). Mlýn byl vystavěn ze štuk a cihel na pozemkové parcele, která měla dříve číslo 2571 (90) v poloze U Skramouše (91). Byl to obilní mlýn. Slavík opatřil mlýn stroji, přivezenými z Německa; v roku 1912 až 1913 byl mlýn přestavován a opatřen Dieselovým motorem o 16 HP.
Mlýn vyhořel roku 1913 (91). Jeho zbytky jsou zastavěny v části domu čp. 225 (stavební parcela č. 386/1 a 386/2, pozemková parcela č. 2571/3) (92). Říká se zde Na Větráku nebo U Větrníku (93). Pozemek v 50. letech náležel J. a Š. Jukličkovi (94).
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
