Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Slavíkův větrník pojmenovaný po mšenském měšťanu Františku Slavíkovi, narozeném 1820, který větrný mlýn zbudoval, stál asi 950m na SV od kostela při pravé straně silnice z Mšena do Lobče a asi 30 až 40m od silnice (89). Mlýn byl vystavěn ze štuk a cihel na pozemkové parcele, která měla dříve číslo 2571 (90) v poloze U Skramouše (91). Byl to obilní mlýn. Slavík opatřil mlýn stroji, přivezenými z Německa; v roku 1912 až 1913 byl mlýn přestavován a opatřen Dieselovým motorem o 16 HP.
Mlýn vyhořel roku 1913 (91). Jeho zbytky jsou zastavěny v části domu čp. 225 (stavební parcela č. 386/1 a 386/2, pozemková parcela č. 2571/3) (92). Říká se zde Na Větráku nebo U Větrníku (93). Pozemek v 50. letech náležel J. a Š. Jukličkovi (94).
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)