Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Jak se ostří mlýnské kameny?
Zobrazit odpověď
Oškrdy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Slavíkův větrník pojmenovaný po mšenském měšťanu Františku Slavíkovi, narozeném 1820, který větrný mlýn zbudoval, stál asi 950m na SV od kostela při pravé straně silnice z Mšena do Lobče a asi 30 až 40m od silnice (89). Mlýn byl vystavěn ze štuk a cihel na pozemkové parcele, která měla dříve číslo 2571 (90) v poloze U Skramouše (91). Byl to obilní mlýn. Slavík opatřil mlýn stroji, přivezenými z Německa; v roku 1912 až 1913 byl mlýn přestavován a opatřen Dieselovým motorem o 16 HP.
Mlýn vyhořel roku 1913 (91). Jeho zbytky jsou zastavěny v části domu čp. 225 (stavební parcela č. 386/1 a 386/2, pozemková parcela č. 2571/3) (92). Říká se zde Na Větráku nebo U Větrníku (93). Pozemek v 50. letech náležel J. a Š. Jukličkovi (94).
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
