Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Mšeno | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaMšeno

277 35
OkresMělník
P 80
Mšeno
GPS50° 26' 43.9''
14° 38' 30.5''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
950 m SV od kostela
Zaniklý
asi 1860
1913 - shořel
Větrný mlýn Mšeno

Pokorný: Slavíkův větrník pojmenovaný po mšenském měšťanu Františku Slavíkovi, narozeném 1820, který větrný mlýn zbudoval, stál asi 950m na SV od kostela při pravé straně silnice z Mšena do Lobče a asi 30 až 40m od silnice (89). Mlýn byl vystavěn ze štuk a cihel na pozemkové parcele, která měla dříve číslo 2571 (90) v poloze U Skramouše (91). Byl to obilní mlýn. Slavík opatřil mlýn stroji, přivezenými z Německa; v roku 1912 až 1913 byl mlýn přestavován a opatřen Dieselovým motorem o 16 HP.
Mlýn vyhořel roku 1913 (91). Jeho zbytky jsou zastavěny v části domu čp. 225 (stavební parcela č. 386/1 a 386/2, pozemková parcela č. 2571/3) (92). Říká se zde Na Větráku nebo U Větrníku (93). Pozemek v 50. letech náležel J. a Š. Jukličkovi (94).


Mlýn je vyobrazen na
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Neexistuje
    Holandský
    Zděná - cihlová
    Technologické vybavení

    Základní obrázky

    Historické mapy