Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn měl stát v 18. století přibližně v místech dnešní pily v Jevanské ulici, kde se v této době nacházela i knížecí cihelna. O jeho existenci vlastně víme jen z jednoho zdroje, a to z dopisu majitelky Černokosteleckého panství, vévodkyně Marie Terezie Savojské († 1772), z 15. března
1755, ve kterém povolila svým úředníkům stavbu větrného mlýna u městečka
Kostelce směrem k Bohumili s rozpočtem 229 zlatých rýnských (Podlipanské muzeum
Český Brod, sign. CB 18736-37 F). U mlýna měl být postaven i přízemní domek pro
mlynáře s klasickým uspořádáním se světnicí, síní, černou kuchyní a jednou komorou.
Jednalo se o mlýn tzv. německého typu, který byl u nás nejrozšířenějším typem
- tyto byly dřevěné a natáčí se u nich proti větru celá stavba.
(Kostelecký zpravodaj 11/2010)
Pokorný píše: V části stavení čp. 376 jsou zřetelné obrysy budovy osmibokého větrného mlýna, který nikdy nebyl v činnosti. Karel Kurka pro finanční nesnáze byl nucen prodat stavbu před dokončením a ta byla dostavěna jako obytný dům.
