Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn měl stát v 18. století přibližně v místech dnešní pily v Jevanské ulici, kde se v této době nacházela i knížecí cihelna. O jeho existenci vlastně víme jen z jednoho zdroje, a to z dopisu majitelky Černokosteleckého panství, vévodkyně Marie Terezie Savojské († 1772), z 15. března
1755, ve kterém povolila svým úředníkům stavbu větrného mlýna u městečka
Kostelce směrem k Bohumili s rozpočtem 229 zlatých rýnských (Podlipanské muzeum
Český Brod, sign. CB 18736-37 F). U mlýna měl být postaven i přízemní domek pro
mlynáře s klasickým uspořádáním se světnicí, síní, černou kuchyní a jednou komorou.
Jednalo se o mlýn tzv. německého typu, který byl u nás nejrozšířenějším typem
- tyto byly dřevěné a natáčí se u nich proti větru celá stavba.
(Kostelecký zpravodaj 11/2010)
Pokorný píše: V části stavení čp. 376 jsou zřetelné obrysy budovy osmibokého větrného mlýna, který nikdy nebyl v činnosti. Karel Kurka pro finanční nesnáze byl nucen prodat stavbu před dokončením a ta byla dostavěna jako obytný dům.
