Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn měl stát v 18. století přibližně v místech dnešní pily v Jevanské ulici, kde se v této době nacházela i knížecí cihelna. O jeho existenci vlastně víme jen z jednoho zdroje, a to z dopisu majitelky Černokosteleckého panství, vévodkyně Marie Terezie Savojské († 1772), z 15. března
1755, ve kterém povolila svým úředníkům stavbu větrného mlýna u městečka
Kostelce směrem k Bohumili s rozpočtem 229 zlatých rýnských (Podlipanské muzeum
Český Brod, sign. CB 18736-37 F). U mlýna měl být postaven i přízemní domek pro
mlynáře s klasickým uspořádáním se světnicí, síní, černou kuchyní a jednou komorou.
Jednalo se o mlýn tzv. německého typu, který byl u nás nejrozšířenějším typem
- tyto byly dřevěné a natáčí se u nich proti větru celá stavba.
(Kostelecký zpravodaj 11/2010)
Pokorný píše: V části stavení čp. 376 jsou zřetelné obrysy budovy osmibokého větrného mlýna, který nikdy nebyl v činnosti. Karel Kurka pro finanční nesnáze byl nucen prodat stavbu před dokončením a ta byla dostavěna jako obytný dům.
