Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Ruprechtov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRuprechtov
213
683 04
OkresVyškov
Burian 473
Ruprechtov
GPS49° 19' 57.5''
16° 50' 52.9''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
Na S okraji obce
23061/7-3818 z r. 1970
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1873
Větrný mlýn Ruprechtov

Velmi zajímavou historii má mlýn v Ruprechtově. V roce 1873 zde byl postaven mlýn holandského typu o průměru 8,4 m a výšce cca 12 m se čtyřmi perutěmi. V roce 1882 vichřice zničila celou střešní konstrukci s hlavním hřídelem, převody i částí zdiva. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl mlýn modernizovat způsobem, který viděl v Americe. Po odzkoušení na modelu vyrobil v letech 1882-84 dvoutunovou větrnou Halladayovu turbínu o průměru 9,6 m, s plochou 22 m2 a umístil ji na střechu původního mlýna. Turbína je tvořena jednou řadou žaluziových polí centrálně stavitelných a dvojitým směrovým kormidlem.
Celá rekonstrukce stála 5 600 rakouských zlatých. Asi dvojnásobně se tím zvýšil výkon mlýna, který nyní za příznivého větru dokázal semlet až 10 q meliva za den. Mlýn pracoval bez závad do roku 1890, kdy ho opět poškodila vichřice. Po opravě fungoval nejméně dalších 40 let. Na snímcích z roku 1937 je již vidět poškození turbíny. Po válce nebyl provoz obnoven a mlýn, který převzalo zemědělské družstvo, začal chátrat. Byl používán například jako sklad nebo klubovna pionýrů.
Smutný byl i osud mlynáře Wágnera. Stavbou turbíny a její opravou v roce 1890 se tak zadlužil, že musel mlýn prodat. Po opakované změně majitele nakonec kupuje mlýn v roce 1930 Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat. V letech 1992 až 95 se jí s manželem podařilo vytvořit podle dobových fotografií technickou dokumentaci, zajistit sponzory i výrobu nové turbíny. Rekonstrukce se podařila a v rámci dnů evropského dědictví v roce 1998 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Halladyova turbína na Ruprechtovském mlýně je nejen našim, ale i SVĚTOVÝM UNIKÁTEM. Proto je mlýn navržen do seznamu památek UNESCO. Ve vnitřních prostorech jsou skloubeny zbytky původního technického vybavení s nábytkem pro pobyt rekreantů. Mlýn je veřejnosti přístupný vždy v říjnu, jinak po domluvě s průvodcem.


Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Informace zpracované a platné k 10pm30Europe/Prague.f2017Mon, 10 Apr 2017 21:58:58 +020004pm30.
  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 2)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 4)
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • řemenice
  • větrná turbína (Halladayova turbína)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Ostatní

    Plány - stavební a konstrukční