Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Ruprechtov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRuprechtov
213
683 04
OkresVyškov
Burian 473
Ruprechtov
GPS49° 19' 57.5''
16° 50' 52.9''
Mapová značkaHolandský / Veřejně přístupný
Na S okraji obce
23061/7-3818 z r. 1970
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1884
Větrný mlýn Ruprechtov

Velmi zajímavou historii má mlýn v Ruprechtově. V roce 1873 zde byl postaven mlýn holandského typu o průměru 8,4 m a výšce cca 12 m se čtyřmi perutěmi. V roce 1882 vichřice zničila celou střešní konstrukci s hlavním hřídelem, převody i částí zdiva. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl mlýn modernizovat způsobem, který viděl v Americe. Po odzkoušení na modelu vyrobil v letech 1882-84 dvoutunovou větrnou Halladayovu turbínu o průměru 9,6 m, s plochou 22 m2 a umístil ji na střechu původního mlýna. Turbína je tvořena jednou řadou žaluziových polí centrálně stavitelných a dvojitým směrovým kormidlem.
Celá rekonstrukce stála 5 600 rakouských zlatých. Asi dvojnásobně se tím zvýšil výkon mlýna, který nyní za příznivého větru dokázal semlet až 10 q meliva za den. Mlýn pracoval bez závad do roku 1890, kdy ho opět poškodila vichřice. Po opravě fungoval nejméně dalších 40 let. Na snímcích z roku 1937 je již vidět poškození turbíny. Po válce nebyl provoz obnoven a mlýn, který převzalo zemědělské družstvo, začal chátrat. Byl používán například jako sklad nebo klubovna pionýrů.
Smutný byl i osud mlynáře Wágnera. Stavbou turbíny a její opravou v roce 1890 se tak zadlužil, že musel mlýn prodat. Po opakované změně majitele nakonec kupuje mlýn v roce 1930 Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat. V letech 1992 až 95 se jí s manželem podařilo vytvořit podle dobových fotografií technickou dokumentaci, zajistit sponzory i výrobu nové turbíny. Rekonstrukce se podařila a v rámci dnů evropského dědictví v roce 1998 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Halladyova turbína na Ruprechtovském mlýně je nejen našim, ale i celoevropským unikátem. Proto je mlýn navržen do seznamu památek UNESCO. Ve vnitřních prostorech jsou skloubeny zbytky původního technického vybavení s nábytkem pro pobyt rekreantů. Mlýn je veřejnosti přístupný vždy v říjnu, jinak po domluvě s průvodcem.


Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Informace zpracované a platné k 10.04.2017.
  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 2)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 4)
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • řemenice
  • větrná turbína (Halladayova turbína)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice