V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
okres Mistelbach
Větrný mlýn stál jižně od obce ve vzdálenosti 1 km mimo silnici do Guttenbrunnen. Na volném poli bez porostu se nachází budova mlýna na levé straně silnice, mlynářův dům na její pravé straně.
Větrný mlýn postavil v roce 1862 Johann Damek, pocházející ze Slezska, a dále jej provozoval jeho syn Eduard. Hlavním zaměstnáním mlynáře bylo šrotování krmného obilí. Poté následovalo mletí žita na chlebovou mouku.
Mlýn byl cylindrický věžový mlýn. Vnější zeď byla postavena v oblasti blízko podlahy z kamenů a cihel. Potom přecházela do dřeva - bylo to neobvyklé pragmatické stavební řešení. Tloušťka zdi činila 80 cm, vnitřní průměr věže mlýna 5,40 m.
18. srpna 1915 po úderu blesku větrný mlýn vyhořel a nebyl už znovu vybudován. Ruina mlýna stojící na orné půdě chátrala. Dnes je zdivo zachováno ještě do výšky 2,50 m. Ze zařízení mlýna zůstaly po požáru jenom dva mlýnské kameny. Z nich se během let (Bodenstein) ztratil; (Läuferstein) z pískovce o průměru 110 cm zachránil dnešní majitel budovy mlýna Leopold Bunzl a vzal si jej do opatrování. Opravil budovu mlýna, která se už rozpadala a zvětšil její obytnou plochu na obydlí pro dvě rodiny.
