Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Tuto lokalitu zaznamenáváme na základě spolehlivého pramene, seznamu mlýnů v Čechách k roku 1814 a 1842 (916). Na panství Žacléř uvádějí se tehdy 2 větrné mlýny, z niž jeden klademe do katastrálního území Černá Voda, kde jej zaznamenává i Sommer (917) a stejně je i na cit. mapě Kummersbergově. I když jsme mlýn nemohli doložit mapou katastrální (918), je jeho existence dostatečně dokumentována.
(916) SÚA, ČG, Publ. 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(917) J. Sommer, Das Königreich Böhmen, IV. Band, Königgrätzer Kreis, Prag 1836, 151.
(918) GÚ-ÚAGK, SK, císařský otisk, i.č. 876, Černá Voda (Schwarzwasser), 1841.
