Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Jak docílíme dobré mouky ku pečení?
Zobrazit odpověď
Smícháním několika druhů dohromady.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Žacléř | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaŽacléř
Černá Voda - Burg
542 01
OkresTrutnov
P 249
Černá Voda u Žacléře
GPS50° 40' 37.4''
15° 55' 51.7''
Mapová značkaNeznámý / Zaniklý objekt, památník
1 km S od Hornického skanzenu
Zaniklý
před 1814
po 1850
Větrný mlýn Žacléř

Pokorný:
Tuto lokalitu zaznamenáváme na základě spolehlivého pramene, seznamu mlýnů v Čechách k roku 1814 a 1842 (916). Na panství Žacléř uvádějí se tehdy 2 větrné mlýny, z niž jeden klademe do katastrálního území Černá Voda, kde jej zaznamenává i Sommer (917) a stejně je i na cit. mapě Kummersbergově. I když jsme mlýn nemohli doložit mapou katastrální (918), je jeho existence dostatečně dokumentována.
(916) SÚA, ČG, Publ. 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(917) J. Sommer, Das Königreich Böhmen, IV. Band, Königgrätzer Kreis, Prag 1836, 151.
(918) GÚ-ÚAGK, SK, císařský otisk, i.č. 876, Černá Voda (Schwarzwasser), 1841.



Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Neexistuje
    Neznámý
    Technologické vybavení

    Historické mapy