Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
V roce 1857 zaznamenává se v Malečově větrný mlýn o jednom složení s jedním pracujícím (607). Zděný větrný mlýn je vyznačen již roku 1843 v katastrální mapě asi 300 m na sever od Malečova (608) v poloze zajímavé potud, že v blízkém okolí byl lesní porost, který mohl bránit nerušenému větrnému proudění. Na uvedené katastrální mapě je jen 20 m od mlýna na SV jehličnatý les, poněkud dále menší lesíky na jihu i na západě. Pozemek, mající tehdy parcelní číslo 907 v trati Gegen Salesl, náležel Josephu Leipeltovi, sedláku v Malečově (Malschen) čp.13 (609). Větrný mlýn tu je vyznačen ještě roku 1890 (610), avšak dnes se na něj v obci už nikdo nepamatuje (611). Lokalita je ve výši cca 537 m n.m. (612).
(607) SÚA, SK, duplikát, 114, 22, Malschen, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1857.
(608) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4393, Malschen, 1847 (stav roku 1843) list I.
(609) SÚA, SK, duplikát, Grund-Parzellen-Protocol, 1843.
(610) GÚ-ÚAGK, SK, cit. i.č. Malschen, 1890.
(611) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Malečově z 11.3. 1958, čj. 67-58 Hc (GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 104/58).
(612) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Ústí nad Labem 2-9, 1951.
