Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
V roce 1857 zaznamenává se v Malečově větrný mlýn o jednom složení s jedním pracujícím (607). Zděný větrný mlýn je vyznačen již roku 1843 v katastrální mapě asi 300 m na sever od Malečova (608) v poloze zajímavé potud, že v blízkém okolí byl lesní porost, který mohl bránit nerušenému větrnému proudění. Na uvedené katastrální mapě je jen 20 m od mlýna na SV jehličnatý les, poněkud dále menší lesíky na jihu i na západě. Pozemek, mající tehdy parcelní číslo 907 v trati Gegen Salesl, náležel Josephu Leipeltovi, sedláku v Malečově (Malschen) čp.13 (609). Větrný mlýn tu je vyznačen ještě roku 1890 (610), avšak dnes se na něj v obci už nikdo nepamatuje (611). Lokalita je ve výši cca 537 m n.m. (612).
(607) SÚA, SK, duplikát, 114, 22, Malschen, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1857.
(608) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4393, Malschen, 1847 (stav roku 1843) list I.
(609) SÚA, SK, duplikát, Grund-Parzellen-Protocol, 1843.
(610) GÚ-ÚAGK, SK, cit. i.č. Malschen, 1890.
(611) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Malečově z 11.3. 1958, čj. 67-58 Hc (GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 104/58).
(612) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Ústí nad Labem 2-9, 1951.
