Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Juráčů větřák, postaven před r. 1838 – 1905 (vyhořel)
Mlýn postavil mlynář Karel Kretschmer ze Slatiny, který se na Spálov přiženil. Do roku 1841 si vedle mlýna postavil i obytnou chalupu č.p. 208. Byl to nejstarší a nejvýše položený (597 m.n.m.) větrný mlýn ve Spálově.
Dalšími majiteli byli Josef Kahlig, Jan Herodek, Josef Valenta, Josef Maršálek a nakonec Josef Šustek zvaný Juráčů. Mlýn vyhořel v zimě roku 1905.
