Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Juráčů větřák, postaven před r. 1838 – 1905 (vyhořel)
Mlýn postavil mlynář Karel Kretschmer ze Slatiny, který se na Spálov přiženil. Do roku 1841 si vedle mlýna postavil i obytnou chalupu č.p. 208. Byl to nejstarší a nejvýše položený (597 m.n.m.) větrný mlýn ve Spálově.
Dalšími majiteli byli Josef Kahlig, Jan Herodek, Josef Valenta, Josef Maršálek a nakonec Josef Šustek zvaný Juráčů. Mlýn vyhořel v zimě roku 1905.
