Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Čeho docilujeme loupačkou?
Zobrazit odpověď
Loupačka odstraňuje s obilí dřevitou slupku, klíčky a vousky.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Juráčů větřák, postaven před r. 1838 – 1905 (vyhořel)
Mlýn postavil mlynář Karel Kretschmer ze Slatiny, který se na Spálov přiženil. Do roku 1841 si vedle mlýna postavil i obytnou chalupu č.p. 208. Byl to nejstarší a nejvýše položený (597 m.n.m.) větrný mlýn ve Spálově.
Dalšími majiteli byli Josef Kahlig, Jan Herodek, Josef Valenta, Josef Maršálek a nakonec Josef Šustek zvaný Juráčů. Mlýn vyhořel v zimě roku 1905.
