Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Po stránce stavební představoval dřevěný mlýn ve Volfarticích určitou odchylku od běžných staveb zděných mlýnů; jeho půdorys ukazuje na osmibokou stavbu (350). Stál na pozemkové parcele č. 2810 (stavební parcela č. 127), asi 1km JV od kostela ve Volfarticích. Roku 1843 náležel Franzu Fritscheovi z Volfartic (Wolfersdorf) čp. 152, jenž se tu uvádí jako Feldgartner (351).
Větrný mlýn měl jedno mlýnské složení s jedním pracujícím (Arbeiter). Čteme, že ročně zpracoval 200 měřic obilí a na 130 centů mouky (352). Mlýn patrně brzy zanikl (353). Nadmořská výška lokality je cca 350m (354). Dnes je celé návrší, kde mlýn stál, zalesněné (355).
(350) GÚ –ÚAGK, SK, OM, kat. mapa i.č. 8763, Wolfersdorf, 1847 (stav r. 1843), list VIII.
(351)SÚA,SK,duplikát, 118, 35, Wolfersdorf, Grund – Parzellen – Protocol a Bau – Parzellen – Protocol z roku 1843.
(352) Tamtéž, Catastral – Schätzungs – Elaborat.
(353) V místě nebylo o mlýně žádných zpráv (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV ve Volfarticích ze 6.2. 1956, čj. 171/56-prům. 3).
(354) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Děčín 2-6, 1951.
(355) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Volfartice z 26. srpna 1970, čj. 293. Větrný mlýn patřil k domu čp. 152 ve Volfarticích, který byl zbořen. Zmíněná poz. parcela náleží dnes Státnímu statku Stružnice, hospodářství Volfartice.
