Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Po stránce stavební představoval dřevěný mlýn ve Volfarticích určitou odchylku od běžných staveb zděných mlýnů; jeho půdorys ukazuje na osmibokou stavbu (350). Stál na pozemkové parcele č. 2810 (stavební parcela č. 127), asi 1km JV od kostela ve Volfarticích. Roku 1843 náležel Franzu Fritscheovi z Volfartic (Wolfersdorf) čp. 152, jenž se tu uvádí jako Feldgartner (351).
Větrný mlýn měl jedno mlýnské složení s jedním pracujícím (Arbeiter). Čteme, že ročně zpracoval 200 měřic obilí a na 130 centů mouky (352). Mlýn patrně brzy zanikl (353). Nadmořská výška lokality je cca 350m (354). Dnes je celé návrší, kde mlýn stál, zalesněné (355).
(350) GÚ –ÚAGK, SK, OM, kat. mapa i.č. 8763, Wolfersdorf, 1847 (stav r. 1843), list VIII.
(351)SÚA,SK,duplikát, 118, 35, Wolfersdorf, Grund – Parzellen – Protocol a Bau – Parzellen – Protocol z roku 1843.
(352) Tamtéž, Catastral – Schätzungs – Elaborat.
(353) V místě nebylo o mlýně žádných zpráv (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV ve Volfarticích ze 6.2. 1956, čj. 171/56-prům. 3).
(354) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Děčín 2-6, 1951.
(355) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Volfartice z 26. srpna 1970, čj. 293. Větrný mlýn patřil k domu čp. 152 ve Volfarticích, který byl zbořen. Zmíněná poz. parcela náleží dnes Státnímu statku Stružnice, hospodářství Volfartice.
