Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Po stránce stavební představoval dřevěný mlýn ve Volfarticích určitou odchylku od běžných staveb zděných mlýnů; jeho půdorys ukazuje na osmibokou stavbu (350). Stál na pozemkové parcele č. 2810 (stavební parcela č. 127), asi 1km JV od kostela ve Volfarticích. Roku 1843 náležel Franzu Fritscheovi z Volfartic (Wolfersdorf) čp. 152, jenž se tu uvádí jako Feldgartner (351).
Větrný mlýn měl jedno mlýnské složení s jedním pracujícím (Arbeiter). Čteme, že ročně zpracoval 200 měřic obilí a na 130 centů mouky (352). Mlýn patrně brzy zanikl (353). Nadmořská výška lokality je cca 350m (354). Dnes je celé návrší, kde mlýn stál, zalesněné (355).
(350) GÚ –ÚAGK, SK, OM, kat. mapa i.č. 8763, Wolfersdorf, 1847 (stav r. 1843), list VIII.
(351)SÚA,SK,duplikát, 118, 35, Wolfersdorf, Grund – Parzellen – Protocol a Bau – Parzellen – Protocol z roku 1843.
(352) Tamtéž, Catastral – Schätzungs – Elaborat.
(353) V místě nebylo o mlýně žádných zpráv (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV ve Volfarticích ze 6.2. 1956, čj. 171/56-prům. 3).
(354) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Děčín 2-6, 1951.
(355) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Volfartice z 26. srpna 1970, čj. 293. Větrný mlýn patřil k domu čp. 152 ve Volfarticích, který byl zbořen. Zmíněná poz. parcela náleží dnes Státnímu statku Stružnice, hospodářství Volfartice.
