Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Po stránce stavební představoval dřevěný mlýn ve Volfarticích určitou odchylku od běžných staveb zděných mlýnů; jeho půdorys ukazuje na osmibokou stavbu (350). Stál na pozemkové parcele č. 2810 (stavební parcela č. 127), asi 1km JV od kostela ve Volfarticích. Roku 1843 náležel Franzu Fritscheovi z Volfartic (Wolfersdorf) čp. 152, jenž se tu uvádí jako Feldgartner (351).
Větrný mlýn měl jedno mlýnské složení s jedním pracujícím (Arbeiter). Čteme, že ročně zpracoval 200 měřic obilí a na 130 centů mouky (352). Mlýn patrně brzy zanikl (353). Nadmořská výška lokality je cca 350m (354). Dnes je celé návrší, kde mlýn stál, zalesněné (355).
(350) GÚ –ÚAGK, SK, OM, kat. mapa i.č. 8763, Wolfersdorf, 1847 (stav r. 1843), list VIII.
(351)SÚA,SK,duplikát, 118, 35, Wolfersdorf, Grund – Parzellen – Protocol a Bau – Parzellen – Protocol z roku 1843.
(352) Tamtéž, Catastral – Schätzungs – Elaborat.
(353) V místě nebylo o mlýně žádných zpráv (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV ve Volfarticích ze 6.2. 1956, čj. 171/56-prům. 3).
(354) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Děčín 2-6, 1951.
(355) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Volfartice z 26. srpna 1970, čj. 293. Větrný mlýn patřil k domu čp. 152 ve Volfarticích, který byl zbořen. Zmíněná poz. parcela náleží dnes Státnímu statku Stružnice, hospodářství Volfartice.
