Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Větrov nebo Větrník bylo nazýváno od nepaměti místo, kde stojí chrám sv. Apolináře. Sem přemístil Karel IV r. 1362 kapitolu Sadská a vystavěl tu chrám.
Název Větrník se vyskytuje i v listině, potvrzující statky Vyšehradské kapituly, vydané Přenyslem Otakarem I dne 16. prosince 1222 v Praze. Listinu pokládá však G. Friedrich za falsum 17 stol. Výraz Větrník (Wietrnik) je tu tedy dokladem pro název uvedeného místa před 17. stol. nikoliv dokladem o nejstarším větrném mlýnu v Čechách.
Uvedený název připomíná dnes i ulice Pod Větrovem (kdysi Větrnická ulička).
