Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Co odstraňuje vysévač hranolový?
Zobrazit odpověď
Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
Muzeum ukrajinskej kultury - skanzen
Muzeum s průvodcem
asi 1953
(přivezen z: z obce Pstrina (okr. Svidník))
asi 1973
(odvezen do: skanzenu v roce 1983)
Větrný mlýnek stál těsně z hranic s Polskem (cca 6 km) v obci Pstrina. Byl postaven asi v roce 1953 a po dvaceti letech skončil provoz a za dalších 10 let převezen do skanzenu. Větrná turbína má 12 dřevěných lopatek a je upevněná na konci kardanové tyče z nákladního automobilu. Na spodní části kardanu se řemenice pro řemen na přenos pohybu na mlecí složení - klasický žernov. Na ostravsku jsme dřevěné lopatky nikde nenašli, v podkarpatské oblasti Polska jsou ale běžné.
Stavitel mlýnku Vasil Žumar mohl inspiraci získat na ostravsku, kde v 50. letech 20. stol. pracoval jako brigádník na údržbě a sám byl technicky zručný. Mlýnek má rozměry 2,6 * 3,6 m a výšku 3 m.
