Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
Muzeum ukrajinskej kultury - skanzen
Muzeum s průvodcem
asi 1953
(přivezen z: z obce Pstrina (okr. Svidník))
asi 1973
(odvezen do: skanzenu v roce 1983)
Větrný mlýnek stál těsně z hranic s Polskem (cca 6 km) v obci Pstrina. Byl postaven asi v roce 1953 a po dvaceti letech skončil provoz a za dalších 10 let převezen do skanzenu. Větrná turbína má 12 dřevěných lopatek a je upevněná na konci kardanové tyče z nákladního automobilu. Na spodní části kardanu se řemenice pro řemen na přenos pohybu na mlecí složení - klasický žernov. Na ostravsku jsme dřevěné lopatky nikde nenašli, v podkarpatské oblasti Polska jsou ale běžné.
Stavitel mlýnku Vasil Žumar mohl inspiraci získat na ostravsku, kde v 50. letech 20. stol. pracoval jako brigádník na údržbě a sám byl technicky zručný. Mlýnek má rozměry 2,6 * 3,6 m a výšku 3 m.
