Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
Muzeum ukrajinskej kultury - skanzen
Muzeum s průvodcem
asi 1953
(přivezen z: z obce Pstrina (okr. Svidník))
asi 1973
(odvezen do: skanzenu v roce 1983)
Větrný mlýnek stál těsně z hranic s Polskem (cca 6 km) v obci Pstrina. Byl postaven asi v roce 1953 a po dvaceti letech skončil provoz a za dalších 10 let převezen do skanzenu. Větrná turbína má 12 dřevěných lopatek a je upevněná na konci kardanové tyče z nákladního automobilu. Na spodní části kardanu se řemenice pro řemen na přenos pohybu na mlecí složení - klasický žernov. Na ostravsku jsme dřevěné lopatky nikde nenašli, v podkarpatské oblasti Polska jsou ale běžné.
Stavitel mlýnku Vasil Žumar mohl inspiraci získat na ostravsku, kde v 50. letech 20. stol. pracoval jako brigádník na údržbě a sám byl technicky zručný. Mlýnek má rozměry 2,6 * 3,6 m a výšku 3 m.
