Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Retz, Rakousko | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRetz, Rakousko
Kalvarianberg
2070
Okres
-
GPS48° 45' 41.0''
15° 56' 30.7''
Mapová značkaHolandský / Veřejně přístupný
700 m SZ od středu obce
-
Muzeum s průvodcem
1772
Větrný mlýn Retz, Rakousko

Větrný mlýn stojí uprostřed krásné přírody v místě, kde fouká dostatečně silný vítr nezbytný pro pohon mlýna. Nadmořská výška je 350 m.n.m, půdním základem je pevná žula, tvrdá a velmi stará hornina.
Původní větrný mlýn byl německého typu, tj. pravoúhlá dřevěná stavba otočná na centrálním sloupu. Před 150 lety mlynář Johan Bergmann přestavěl dřevěný mlýn do dnešní kamenné podoby, tj. na mlýn holandského typu.
Základní parametry stavby jsou: vnější průměr u země 9,9 m, u koruny stavby 6,7 m, tloušťka zdí je jeden metr.
Větrný mlýn mlel obilí do roku 1924. Od roku 1955 je z něj muzeum a jako technická pozoruhodnost je chráněn Památkovým úřadem.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Existující poloumělecké složení (Počet: 2)
  • Technologické vybavení
  • historický mobiliář (Jaký: dílna mlynáře)
  • kapsový dopravník
  • loupačka (Řemeslný)
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: )
  • moučnice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: z venku - šráky)
  • paleční kolo
  • převody
  • pytlovací lávka
  • svislá hřídel (Kovová)
  • řemenice
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • vysévač hranolový (Řemeslný)
  • výtahy a dopravníky
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Průvodce větrným mlýnem v Retzu:

    Vítáme Vás sousedé

    Úvod:
    Větrný mlýn stojí uprostřed krásné přírody v místě, kde fouká dostatečně silný vítr nezbytný pro pohon mlýna. Nadmořská výška je 350 m.n.m, půdním základem je pevná žula, tvrdá a velmi stará hornina.
    Původní větrný mlýn byl německého typu, tj. pravoúhlá dřevěná stavba otočná na centrálním sloupu. Před 150 lety mlynář Johan Bergmann přestavěl dřevěný mlýn do dnešní kamenné podoby, tj. na mlýn holandského typu.
    Základní parametry stavby jsou: vnější průměr u země 9,9 m, u koruny stavby 6,7 m, tloušťka zdí je jeden metr.
    Větrný mlýn mlel obilí do roku 1924. Od roku 1955 je z něj muzeum a jako technická pozoruhodnost je chráněn Památkovým úřadem.

    Nejdříve si prohlédneme větrný mlýn zvenku. Potom vstoupíme dovnitř, abychom viděli, jak se síla větru přeměňuje v energii, která potom otáčí mlýnskými kameny sloužícími k mletí obilí.

    Exteriér:
    Aby se dala síla větru co nejlépe využít, byl mlýn postaven jako impozantní budova s výškou 13 metrů. K pohonu slouží větrné kolo o čtyřech lopatkách tvořených rámovou konstrukcí do nichž mohl mlynář v případě slabého větru zasouvat tenké dřevěné desky zvané plachty. Plocha jedné lopatky je 15,45 m2 a při maximálním vyplnění je funkční plocha vystavená větru 13,3 m2. Středové trámy lopatek jsou uchyceny v hlavě hlavní dřevěné hřídele mlýna zvané val.

    Směr větru:
    Větrná korouhev na špičce střechy ukazuje směr větru. Střechou větrného mlýna s perutěmi je možno otáčet podle směru větru. K tomu má střecha železná kolečka, která se pohybují na železné kolejnici umístěné na koruně zdi. Dva muži mohou silou svých paží otočit střechou větrného mlýna, a to použitím venkovního navijáku, který je silným lanem spojen s dlouhým dřevěným trámem sahajícím od střechy až po zem. Tento trám je podepřen čtyřmi dalšími trámy. Celá konstrukce zvaná šráky je upevněna nahoře ve střeše.

    Vchody do mlýna:
    Větrný mlýn má dva vchody. Spodní vede podzemní chodbou do mlýnice v přízemí. Byl používán, pokud byl hlavní vchod zablokován trámem na otáčení střechy nebo perutěmi.
    Mlýn má čtyři podlaží:
    - v podkroví uvidíme mechanismus převodu energie větru z perutí přes vodorovnou hřídel na
    svislou, od které jsou poháněny všechny stroje
    - na koruně zdi vidíme usazenu železnou kolejnici, na spodních trámech střechy jsou železná
    kolečka umožňující natáčení střechy i s větrným kolem proti větru
    - v patře pod ním probíhá proces mletí na třech kamenných složeních a částečně i čištění obilí
    - v přízemí jsou převodové mechanismy pro pohon mlýnských kamenů a výtahů. Je zde
    moučnice na prosévání mouky
    - v podzemním patře je nejzajímavější kompletně vybavená dílna pana mlynáře.

    Teď půjdeme dovnitř a po dvou schodištích vystoupíme do podkroví.

    Interiér:
    V podkroví vidíte:
    1) vodorovnou hlavní hřídel zvanou val, která vede ven a v níž jsou upevněny čtyři lopatky. Hřídel je 6,7 m dlouhá a má průměr 80 cm. Na ní je připevněno
    2) velké paleční kolo o průměru 3,1 m se 72 palci. Toto kolo přenáší hnací sílu na
    3) kónické čelní tzn. cévové kolo s 36 zuby, uložené vodorovně. Sílu přenáší v poměru 1 : 2.
    4) Cévové kolo otáčí svislou královskou hřídelí, která je 7,8 m dlouhá a je zpevněna 16
    železnými obručemi. Vede skrz celou budovu a má průměr 55 cm.
    5) Pásová brzda složená ze dvou segmentů je namontována na velkém palečním kole a ovládá se
    provazem přes brzdový buben. Dříve visel provaz podél zdi zvenku, aby mohl mlynář zabrzdit
    mlýn ze země. Mlynář musel zastavovat mlýn vždy, když chtěl změnit množství výplní
    v perutích nebo přestat mlít. Mlýnské kameny se nesměly točit naprázdno.

    Mlýnské zařízení pracuje nejlépe, když se větrné kolo otáčí 8 až 10 x za minutu.

    Nyní sejdeme po malém schodišti dolů. Jděte, prosím, pozadu a pevně se přidržujte zábradlí.

    Mlecí proces
    V tomto podlaží je vše určeno k vlastnímu mletí obilí. Obilí bylo na zádech v pytlích vynášeno nahoru a nasypáno do násypky, odkud přes pohyblivé dno zvané korčák padalo mezi mlýnské kameny.

    Mlýn má tři dvojice mlýnských kamenů:
    - první kamenné složení slouží k otevření obilných zrn tzv. loupání (přitom se odstraní slupky a špičky). Očištěné zrno propadávalo dřevěnou šachtou dolů na pohyblivé síto, odkud bylo přiváděno opět nahoru
    - a nasypáno do násypky druhého kamenného složení k vlastní mletí. Melivo propadávalo do spodního patra a odtud bylo transportováno korečkovým výtahem k hranolovému vysévači, v mlecím patře. Z něho padala prosetá mouka výpustí do přízemí, zbytek šel znovu na mletí nebo k otrubám. Aby bylo z obilí co nejvíce jemné mouky musel se mlecí proces opakovat i 5x
    - třetí mlecí kameny byly určeny na mletí na šrot, přičemž jsou zrna jen jednou rozmačkána. Šrot sloužil jako krmivo pro domácí zvířata.

    Mlýnské kameny jsou z přírodního pískovce, kameny jsou uloženy v kulatých dřevěných obalech kterým se říká luby.
    Každé mlecí složení používá dva kameny: nepohyblivý spodní kámen - spodek - a horní oběžný kámen - běhoun, který se točí proti směru hodinových ručiček. Vzdálenost mezi mlýnskými kameny (tzv. lehčení) se dá nastavit pomocí klínů nebo šroubů.
    Mlýnské kameny se časem ztupily. Pro ostření byly zvednuty jeřábem a brusičským kladivem přitesány tzn. srovnány do roviny a byl vytvořen systém drážek, který vede melivo ze středu kamenů na kraj a současně jím proudí chladící vzduch.
    Pohyblivé dno každé násypky zvané korčák slouží k tomu, aby se dalo regulovat množství meliva padající mezi mlecí kameny.
    Mlely se tři druhy obilí: žito na chlebovou mouku, pšenice na kuchyňskou mouku a ječmen na šrot pro dobytek.

    Všechny mechanismy ve mlýně jsou s výjimkou jediného řemenového převodu, na pohon síta a korečkového výtahu ze dřeva. Zařízení je vyrobeno ze tří druhů dřeva: smrkového, dubového a bukového. O dřevo se musí stále pečovat. Převody se mažou mazlavým mýdlem a smirkovým práškem. Ostatní části se napouští včelím voskem, který spolu s moučným prachem tvoří hladký povrch.

    Přízemí
    Nyní se ještě jednou vrátíme k úvaze o převodu síly větru.
    Královská hřídel tady nese druhé paleční kolo, vřetenové kolo se 72 zuby. Od něj jsou poháněna tři cévová kola. Tady se uskutečňuje převod síly v poměru 1 : 9. Malá cévová kola jsou nasazena na kovových hřídelích, které jsou upevněny v mlýnských kamenech v horním podlaží a otáčejí jimi. Dlouhá cesta převodů síly je u konce a dá se říct, že mletí je ovládáno zespodu.

    Pod výpustí mouky stojí moučnice s vysévacím pytlíkem a hasačertem. Jedná se o nejstarší část zařízení pocházející z roku 1772, tedy z roku založení tohoto mlýna.

    Závěr:
    Větrný mlýn je výmluvným příkladem dřívějšího řemeslnického umění a techniky. Je symbolem nejen našeho malého města, ale i celé oblasti.

    Dům mlynáře:
    Dům stojí přímo pod větrným mlýnem. Tak mohl být mlynář na místě vždy, když vál vítr příznivý pro mletí. K mlynářovu domu patří také vinohrady okolo mlýna. Mlynář byl a je také vinařem.
    V současné době slouží mlynářův dům jako idylická vinárna, ve které je naléváno víno dozrávající ve vinicích okolo mlýna.

    Děkujeme za návštěvu

    Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér

    Historické fotografie a pohlednice