Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Klobouky u Brna | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKlobouky u Brna
-
691 72
OkresBřeclav
Burian nezná
Klobouky u Brna
GPS48° 59' 30.2''
16° 51' 29.3''
Mapová značkaNěmecký / Veřejně přístupný
500 m J od OÚ
50335/7-8880 z r.2000
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1985
Větrný mlýn Klobouky u Brna

Pěknou krajinnou dominantou je větrný mlýn německého typu velikosti 5,3 x 5,3 metrů, o výšce 11 metrů postavený v roce 1985. Větrné kolo má průměr 15,5 metru, plocha křídla je 10,8 m2. Hlavní hřídel – val - má průměr 45 cm a délku 6 m. Palečné kolo má průměr tři metry a je osazeno 96 palci. Ve mlýně je jedno mlýnské složení s kameny o průměru 110 cm, a výškách 15 cm běhoun a 30 cm spodek.
Mlýn původně pochází z obce Pacetluky, kde stál od roku 1850 a ještě po druhé světové válce byl provozuschopný. Do Pacetluk byl dovezen z obce Roštění, kde byl postaven někdy začátkem 19.století. V Kloboukách stávalo vzhledem k nedostatku vodních mlýnů původně celkem šest větrných mlýnů. V roce 1936 z nich stál už jen ten nejstarší z roku 1784. Majitel ho chtěl prodat na palivové dříví. Místní muzejní spolek to nechtěl připustit a za pomoci Památkového úřadu v Brně a sponzorství Občanské záložny mlýn koupil a opravil. Slavnostně byl otevřen v roce 1940. Při přechodu fronty v roce 1945 ho však postupující sovětská armáda dvěma salvami srovnala se zemí.
Kloboučtí občané se nechtěli smířit se ztrátou posledního větrného mlýna. Po několika marných pokusech o postavení nového mlýna se popudem dalších iniciativ stala informace o úspěšné rekonstrukci podobného mlýna ve Velkých Těšanech v roce 1979. V roce 1982 se jim podařilo zakoupit rozpadající se větrný mlýn v Pacetlukách a převézt ho do Kloubouk. V následujících letech byl mlýn renovován, hodně prvků se muselo vyrobit znovu. Nejvíce práce odvedli místní zahrádkáři, prací se účastnil i poslední žijící sekerník František Hrdý z Újezdce u Přerova. Odborně pomáhali pracovníci Technického muzea v Brně. Práce se povedla a v roce 1985 mohl být opravený a funkční větrný mlýn o jednom složení slavnostně předán veřejnosti. Neuvěřitelnou obětavostí místních zahrádkářů se podařilo zachránit mlýn odsouzený k zániku a Klobouky mají opět svoji dominantu. Mlýn je dnes vzorně udržován a je veřejnosti přístupný.


Přemístěn
Německý
Dřevěná
  • Existující obyčejné složení
  • Technologické vybavení
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • převody
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
    Literatura Kloboucké větřáky Klobouky
    Autor: redaktor: Zemek Metoděj, Štarha Ivan, Kordiovský Emil
    Rok vydání: 1985
    separátní tisk z Jižní Moravy 1985, ročník 21, svazek 24,
    účelový tisk pro ZO ČSZ Klobouky, 20 str, 14 obr.

    Video průvodce větrným mlýnem:  https://youtu.be/2J0meVt210A

    Písnička z Klobouk:
    Vysoko na kopci větrný mlýn stojí,
    Naproti kaplička u svaté Barbory.

    V malebném údolí šeptá si háje kout,
    že není na světě takových krásných pout

    Základní obrázky

    Historické fotografie a pohlednice

    Obrazy

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení