Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Jak se ostří mlýnské kameny?
Zobrazit odpověď
Oškrdy.
Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Klobouky u Brna | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKlobouky u Brna
-
691 72
OkresBřeclav
Burian nezná
Klobouky u Brna
GPS48° 59' 30.2''
16° 51' 29.3''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
500 m J od OÚ
50335/7-8880 z r.2000
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1985
Větrný mlýn Klobouky u Brna

Pěknou krajinnou dominantou je větrný mlýn německého typu velikosti 5,3 x 5,3 metrů, o výšce 11 metrů postavený v roce 1985. Větrné kolo má průměr 15,5 metru, plocha křídla je 10,8 m2. Hlavní hřídel – val - má průměr 45 cm a délku 6 m. Palečné kolo má průměr tři metry a je osazeno 96 palci. Ve mlýně je jedno mlýnské složení s kameny o průměru 110 cm, a výškách 30 cm běhoun a 15 cm spodek.
Mlýn původně pochází z obce Pacetluky, kde stál od roku 1850 a ještě po druhé světové válce byl provozuschopný. Do Pacetluk byl dovezen z obce Roštění, kde byl postaven někdy začátkem 19.století. V Kloboukách stávalo vzhledem k nedostatku vodních mlýnů původně celkem šest větrných mlýnů. V roce 1936 z nich stál už jen ten nejstarší z roku 1748. Majitel ho chtěl prodat na palivové dříví. Místní muzejní spolek to nechtěl připustit a za pomoci Památkového úřadu v Brně a sponzorství Občanské záložny mlýn koupil a opravil. Slavnostně byl otevřen v roce 1940. Při přechodu fronty v roce 1945 ho však postupující sovětská armáda dvěma salvami srovnala se zemí.
Kloboučtí občané se nechtěli smířit se ztrátou posledního větrného mlýna. Po několika marných pokusech o postavení nového mlýna se popudem dalších iniciativ stala informace o úspěšné rekonstrukci podobného mlýna ve Velkých Těšanech v roce 1979. V roce 1982 se jim podařilo zakoupit rozpadající se větrný mlýn v Pacetlukách a převézt ho do Kloubouk. V následujících letech byl mlýn renovován, hodně prvků se muselo vyrobit znovu. Nejvíce práce odvedli místní zahrádkáři, prací se účastnil i poslední žijící sekerník František Hrdý z Újezdce u Přerova. Odborně pomáhali pracovníci Technického muzea v Brně. Práce se povedla a v roce 1985 mohl být opravený a funkční větrný mlýn o jednom složení slavnostně předán veřejnosti. Neuvěřitelnou obětavostí místních zahrádkářů se podařilo zachránit mlýn odsouzený k zániku a Klobouky mají opět svoji dominantu. Mlýn je dnes vzorně udržován a je veřejnosti přístupný.


Přemístěn
Německý
Dřevěná
  • Existující obyčejné složení
  • Technologické vybavení
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • převody
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
    Literatura Kloboucké větřáky Klobouky
    Autor: redaktor: Zemek Metoděj, Štarha Ivan, Kordiovský Emil
    Rok vydání: 1985
    separátní tisk z Jižní Moravy 1985, ročník 21, svazek 24,
    účelový tisk pro ZO ČSZ Klobouky, 20 str, 14 obr.

    Video průvodce větrným mlýnem:  https://youtu.be/2J0meVt210A

    Písnička z Klobouk:
    Vysoko na kopci větrný mlýn stojí,
    Naproti kaplička u svaté Barbory.

    V malebném údolí šeptá si háje kout,
    že není na světě takových krásných pout

    Základní obrázky

    Historické fotografie a pohlednice

    Obrazy

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení