Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn holandského typu postavil v tehdejším Liliendorfu v roce 1862 zednický mistr Franz Czerny. Ten se účastnil v roce 1850 stavby mlýna v nedalekém Retzu v Rakousku. V Lesné postavil mlýn prakticky stejný a svoji dceru Jenovéfu provdal (prý trochu násilím) za Johanna Bergmanna, syna mlynáře právě z Retzu.
Stavba mlýna je kuželovitá o průměru 10,4 m dole, 7,8 m nahoře a má výšku 11,5 m. Mlýn je postaven z lomového kamene, který pochází přímo ze stavební jámy a dvou dalších jam v okolí mlýna. Šindelová střecha byla na kolejnici, a co bylo u nás u tzv. holanďanů naprosto jedinečné, otáčela se nikoliv zevnitř, ale zvenku, pomocí dlouhých ráhen zvaných šráky. Dodnes je toto provedení vidět právě na dokonale zachovaném a jediném rakouském funkčním větrném mlýnu v Retzu. O vnitřním vybavení nemáme zprávy, ale bylo asi velmi podobné mlýnu v Retzu.
Mlýnu se dařilo dobře, dokud se nezačaly stavět parní mlýny. Proto se nejmladší syn mlynáře musel jít učit kolářskému řemeslu. V roce 1907 mlýn poškodila vichřice, v roce 1908 byly sundány všechny lopatky, mlýn vyklizen a přestavěn na kolářskou dílnu. Ta dobře prosperovala do roku 1930. Poté se již mlynář věnoval jen zemědělství. V roce 1933 zřídil v prvním patře letní byt a aby do něj byl snadný vstup, přistavěl okolo zdi venkovní schodiště. Toto schodiště, které se stalo předmětem zájmu památkářů nemá s mlýnem, jako takovým, nic společného.
Po válce sloužila budova dlouho armádě jako hláska, později jako sklad místního zemědělského družstva. V roce 1977 byla nainstalována napodobenina větrného kola. Od roku 1981 začíná jednání o přeměnu objektu na restauraci. Dnes je stavba pěkně opravena, v přízemí je stylová restaurace, v prvním patře je salonek pro soukromé společenské akce a v druhém patře je ubytování. K objektu mlýna přiléhá novodobá přístavba, kde pokračuje restaurace. Celkově lze objekt považovat za příklad rozumného komerčního využití technické památky.
