Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Holíč SR | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaHolíč SR
Hrebeń -
908 51
Okres
Slovensko
GPS48° 47' 59.5''
17° 10' 21.7''
Mapová značkaHolandský / Objekt bez technologie
1200 m JV od středu města
Přístupný po domluvě
asi 1875
Větrný mlýn Holíč SR

Jediný větrný mlýn v SR se nachází nad městem Holíč na kopci zvaném Hrebeň. Je holandského typu a byl postaven v osmdesátých letech 19. století. Postavil ho místní mlynář František Sláma, který mlýn postupně vybavil moderním zařízením, např. válcovou mlecí stolicí. Mnoho zákazníků si však nezískal a tak v roce 1926 mlýn končí provoz a postupně pustne. V sedmdesátých letech 20. století ho adaptovali lesníci na loveckou chatu a do stěny instalovali kovovou napodobeninu perutí. Otočnou střechu nahradili kopulovitou cihlovou střechou krytou plechem. Vnitřní vybavení se žádné nedochovalo. Stavba se nachází ve výletním lesíku, okolo je zařízení pro letní zábavy. Interiér je pro veřejnost nepřístupný. Město Holíč zvažuje jeho rekonstrukci.


Historie obecně

      Na přelomu 18. a 19. století bylo zaznamenáno suchých roků, proto vodné mlýny měly po celé týdny nucenou přestávku. Podle přikladu holandských a španělských podnikatelů i na Záhoří se snažili mlynáři využít sílu větru na mletí mouky a to nejen v Holíči, ale podle záznamů Jána Petroviča (1759 – 1820) byly také větrné mlýny i Sobotišti, na Chvojnici, na Havrane i ve Vrbovcích. Dva větrné mlýny byly i ve Skalici.
      V Holíči stál větrný mlýn zřejmě holandského typu (viz Druhé voj. mapování z let 1806-1869)1 nad městem na kopci zvaném Hrebeň (místní název Zadní hora). Tento mlýn v osmdesátých letech 19. stol. přestavěl místní stolař František Sláma. František Sláma (1847-1900) se do Holíče přistěhoval z Jevíčka s manželkou Máriou roz. Štěpánkovou (1855-1934). Byl velmi zručný a šikovný mistr, což dokazuje, že zhotovil v roce 1888 celý interiér evangelického kostela – oltář, kazatelnu, i pavlač s lavicemi. Měl zkušenosti z Německa a ty ho inspirovali k tom. že zakoupil původní starý větrný mlýn a pustil se do stavby tehdy moderního trojpodlažního mlýna holandského typu. Využil válcovou stolici vynalezenou r. 1874 Wegmannem, která nejen zvýšila výtěžek z mletí, ale dokázala i mlít bílou mouku, což bylo příčinou zániku běžných mlýnů, které mleli mouku hrubou a tmavou. Původně bylo v Holíči sedm mlýnů, ale nebyly schopné si konkurovat, proto postupně zanikly. Technologie osazená válcovou stolicí dokázala mlít jiskřivě bílou mouku.2 Tato byla velmi vyhledávaná. Záznamy uvádějí, že mlýn převzal jeho jediný syn Ludvík Sláma (1880 – nezn.) a ve mlýně mlel ještě během 1. světové války. Roku 1926 byl mlýn zrušený a otočná střecha byla nahrazena jehlanovitou kopulí.
      František Sláma je pochovaný na místním hřbitově spolu s manželkou Máriou a vnukem Samuelem. Místní myslivci zrenovovali jeho zapomenutý hrob, přistavěli k němu kamenný oblouk. V něm je vsazená historická fotografie holíčského větrného mlýna a pod ní je nápis: Tu odpočíva v pokoji náš občan, ktorý v Holíči postavil na prelome 18. a 19. storočia poveterný mlyn. Jeho jediný syn Ludvík Sláma převzal po otci i stolařskou dílnu.
      V sedmdesátých letech 20. století ho adaptovali lesníci na loveckou chatu a do stěny instalovali kovovou napodobeninu perutí. Otočnou střechu nahradili kopulovitou cihlovou střechou krytou plechem. Vnitřní vybavení se žádné nedochovalo. Stavba se nachází ve výletním lesíku, okolo je zařízení pro letní zábavy. Interiér je pro veřejnost nepřístupný. Město Holíč zvažuje jeho rekonstrukci.

1 Je zmiňován i v písemném záznamu Jana Augustina Langhoffera v pamětihodnostech ev.a.v. církevního sboru holičského z roku 1820.
2 Podle Fr. Sedláka –lit. 8 byl mlýn osazen dvěma mlecími složeními a v roce 1921 semlel denně 2 q obilí na mouku. Podle statistiky větrných mlýnů byl v roce 1906 tento mlýn jediný na území Nitranské Župy a už měl mlecí stolici.

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • Částečně adaptován
    Holandský
    Zděná - kamenná

    Budova je třípatrová, podsklepená, má konický tvar. Stavba je postavena z pískovcových kvádrů z místních lomů, má průměr 7 m a výšku 9 m. Kopulovitá střecha je otočná na dubových válcích.

  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení
    Čtyři lopaty větrného kola 8 m byly dlouhé a otáčely se proti směru hodinových ručiček. Větrné kolo bylo vsazené do otáčivé střechy. Otáčivý pohyb střechy umožňovala kopulovitá střecha, osazená na dubových válcích. To umožňovalo natáčení střechy s perutěmi proti větru. Otáčivý pohyb vrtule vyvolaný větrem se přenášel nejdřív dřevěným ozubeným soukolím (palečné a cévové kolo) na mlecí zařízení, dále kovovým kuželovým soukolím. Mlecí zařízení bylo tvořeno válcovou mlecí stolicí a menším párem mlecích kamenů.

    Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice

    Historické mapy

    Současné fotografie - interiér

    Ostatní