Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Partutovice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPartutovice
78
753 01
OkresPřerov
Burian 394
Partutovice
GPS49° 37' 39.3''
17° 42' 30.9''
Mapová značkaNěmecký / Veřejně přístupný
400 m J od středu obce
41161/8-506 z r.1963
otevřít list NPÚ
Přístupný po domluvě
1837
Větrný mlýn Partutovice

Partutovický dřevěný větrný mlýn německého typu byl postaven Antonínem Mockem v roce 1837. Použil k tomu díly ze staršího mlýna, o čemž svědčí letopočet 1783 na jednom z nosných trámů. Roku 1894 koupil a opravil chátrající mlýn bývalý krajánek Benedikt Maršálek. Mlýn mlel až do zapečetění za II. světové války, během které byl hodně poškozen. Po válce již mlynář nedostal povolení k mletí a na opravu „mrtvého kapitálu“, jak mu říkal poslední mlynář Augustin Maršálek, nebyl materiál ani peníze. Opravy a rekonstrukci v letech 1953-5 provedli památkáři společně s velmi šikovným mlynářem nákladem 217 tis. Kčs. Provedli i náročnou výměnu valu, tj. hlavního hřídele. Po rekonstrukci dostal mlynář povolení ke šrotování, což byl nejlepší způsob jak mlýn uchovat pro budoucnost. Další rekonstrukce proběhla v roce 1998 za 90 tis. Kč. Mlýn má čtvercový půdorys 5,75 x 5,75 m a výšku 10,6 m. Budova je dvoupodlažní, střecha je krytá šindelem. Průměr větrného kola je 14,6 m, plocha jednoho křídla je 10,6 m2. Stěny jsou deskové, čelní stěna s perutěmi je kryta šindelem. Na zadní straně je zastřešená pavláčka se šalandou vyvažující váhu perutí. Výborně zachované mlecí zařízení má jedno složení poháněné shora. Je zde i druhé cévové kolo pro pohon krupníku. Mlýnské kameny mají průměr 1,25 m. V přízemí stojí nádherně zdobená moučnice s iniciálami IHS, srdcem s plameny, sluncem, měsícem a hvězdami.
Dnes je mlýn v bezvadném stavu zvenku i uvnitř a je dokonce provozuschopný. Jedná se o nejzachovalejší a nejlépe udržovaný větrný mlýn v ČR a je ukázkou velmi dobré spolupráce památkové péče s vlastníkem. V přilehlém stavení bydlí majitelé, kteří mlýn na požádání každému rádi ukáží.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Komín
  • Okna
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Informace zpracované a platné k 01.03.2017.
    Technologické vybavení
  • Krupník
  • historický mobiliář (Jaký: )
  • krupník (holendr)
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: otáčí se celý mlýn)
  • paleční kolo
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • převody a transmise (převody palci, převody ozubením)
  • řemenice
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků