Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Třebíč | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaTřebíč
Dvorského 35
674 01
OkresTřebíč
Burian 580
Třebíč
GPS49° 12' 41.7''
15° 52' 2.6''
Mapová značkaHolandský / Bez vybavení
900 m JZ od středu města
25634/7-3174 z r.1964
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1836
Větrný mlýn Třebíč

Tento objekt nebyl postaven na mletí obilí, ale byl zařízený na drcení dubové nebo smrkové kůry pro výrobu třísla. Postavili ho v roce 1836 majitelé místních koželužen, bratři Budischowští, když místní mlynáři pro výnosnější mletí třísla zanedbávali mletí obilí. Stavba s průměrem u země 8 m je výrazně konická (na 10 m výšky se zužuje o 1,8 m). Celková výška je 13,5 m. Atypická je půlkulová šindelová střecha. Mlýn drtil kůru do konce 19. století, kdy jej nahradil výkonnější parní stroj. V roce 1929 již opuštěný a zchátralý objekt odkoupila obec a opravila jej na provizorní byty pro místní chudinu. V roce 1977 k výročí 700 let města byl mlýn opraven a doplněn o malé železné lopatky. V poslední době se objevily projekty o využití objektu na restauraci či muzeum. Dnes je stavba v dobrém stavu, ale nevyužitá a nepřístupná.


Historie obecně

Historie větrného mlýna v Třebíči
V Třebíči již vice jak 300 let fungovala rodinná firma Budischowských. V 19. století patřila k nejvýznamnějším podnikatelským rodinám.
V roce 1833 přebírají firmu po otci Karlu Ferdinandu Leopoldu Budischowském jeho dva synové František a Karel.

 V roce 1836 bratři společně postavili větrný mlýn na Kanciborku na mletí smrkové a borové kůry na tříslo. Důvodem stavby bylo, že třebíčští vodní mlynáři mletí nestíhali.
V roce 1845 je uvedeno v odhadním protokolu:
„Větrný mlýn je podobný kulaté věži. Je pevně postaven z tvrdého materiálu a rozdělen čtyřmi plochami z prken. Větrník měří 4 sáhy a 3 stopy a je 8 sáhů vysoký. Je v něm umístěno mlecí zařízení a pět párů tříselných stoup. Když se stojí u Větrníku, je po pravé straně vystavěna obytná budova, která je označena čp. 108…
Mlynářský mistr Jakub Jurda oceňuje mlecí zařízení a 5 párů pěchovacích stoup na 180 zlatých CM“.
V roce 1877, po smrti Františka Budischowského se novými majiteli větrného mlýna stali dědicové Jan Karel, František a Veronika.
V roce 1890 bylo větrníku přiděleno číslo popisné 190.
Mlýn fungoval asi 50 let, to znamená do devadesátých let 19. století.
V roce 1929 zakoupila opuštěný mlýn obec.
V roce 1932 je ve zprávě PÚ psáno: „…bez stropů, pouze zbytky prohnilých trámů, zdivo dobré, omítka poškozena za západní straně, za 1. svět. války sloužil jako obydlí …“
Městská rada k obnově vnějšího pláště a zejména k rekonstrukci obytného interieru přistoupila v roce 1932.
V roce 1933-35 byl mlýn upraven na tři provizorní byty (bydlení ale nuzné a zdravotně závadné)
V roce 1935 se ve zprávě PÚ uvádí: „…střecha opravena, zdivo a omítky také, (nevhodné šedivé zabarvení nových omítek), uvnitř schodiště, podlahy a okna, objekt upraven na obytné místnosti pro chudáky“.
V roce 1958 byl mlýn zapsán do seznamu kulturních památek pod č. 25634/7-3174.
V roce 1977 se odstěhoval poslední nájemník.
V témže roce radnice mlýn k oslavě 700 let města z vnějšku opraven a opatřen malými železnými lopatkami, které se krátkou dobu i pomocí elektromotoru otáčely. Od té doby je mlýn bez využití a pustne.

Historická událost z období
  • Novověk C - od zrušení poddanství (1848 – 1913)
  • Částečně adaptován
    Holandský
    Zděná - kamenná
    Exteriér
  • Krov
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení

    Základní obrázky

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - exteriér

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků