Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Co odstraňuje vysévač hranolový?
Zobrazit odpověď
Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Otupí se oba válce stejně?
Zobrazit odpověď
Ne. rychloběžný se otupí dříve.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Třebíč | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaTřebíč
Dvorského 35
674 01
OkresTřebíč
Burian 580
Třebíč
GPS49° 12' 41.7''
15° 52' 2.6''
Mapová značkaHolandský / Objekt bez technologie
900 m JZ od středu města
25634/7-3174 z r.1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1836
Větrný mlýn Třebíč

Tento objekt nebyl postaven na mletí obilí, ale byl zařízený na drcení dubové nebo smrkové kůry pro výrobu třísla. Postavili ho v roce 1836 majitelé místních koželužen, bratři Budischowští, když místní mlynáři pro výnosnější mletí třísla zanedbávali mletí obilí. Stavba s průměrem u země 8 m je výrazně konická (na 10 m výšky se zužuje o 1,8 m). Celková výška je 13,5 m. Atypická je půlkulová šindelová střecha. Mlýn drtil kůru do konce 19. století, kdy jej nahradil výkonnější parní stroj. V roce 1929 již opuštěný a zchátralý objekt odkoupila obec a opravila jej na provizorní byty pro místní chudinu. V roce 1977 k výročí 700 let města byl mlýn opraven a doplněn o malé železné lopatky. V roce 2017 byla opravena střecha a položena nová šindelová kritina. V roce 2018 byla provedena oprava vnější omítky, následně doplněna replika původních perutí, opraven interier a od června 2021 je mlýn přístupný veřejnosti.
To od května do září kromě pondělí od 10 - 17 hod. O prázdninách až do 18 hod.
V interiéru je expozice o koželužství, chudinském bydlení a historii větrných mlýnů.


Historie obecně

Historie větrného mlýna v Třebíči
V Třebíči již vice jak 300 let fungovala rodinná firma Budischowských. V 19. století patřila k nejvýznamnějším podnikatelským rodinám.
V roce 1833 přebírají firmu po otci Karlu Ferdinandu Leopoldu Budischowském jeho dva synové František a Karel.

 V roce 1836 bratři společně postavili větrný mlýn na Kanciborku na mletí smrkové a borové kůry na tříslo. Důvodem stavby bylo, že třebíčští vodní mlynáři mletí nestíhali.
V roce 1845 je uvedeno v odhadním protokolu:
„Větrný mlýn je podobný kulaté věži. Je pevně postaven z tvrdého materiálu a rozdělen čtyřmi plochami z prken. Větrník měří 4 sáhy a 3 stopy a je 8 sáhů vysoký. Je v něm umístěno mlecí zařízení a pět párů tříselných stoup. Když se stojí u Větrníku, je po pravé straně vystavěna obytná budova, která je označena čp. 108…
Mlynářský mistr Jakub Jurda oceňuje mlecí zařízení a 5 párů pěchovacích stoup na 180 zlatých CM“.
V roce 1877, po smrti Františka Budischowského se novými majiteli větrného mlýna stali dědicové Jan Karel, František a Veronika.
V roce 1890 bylo větrníku přiděleno číslo popisné 190.
Mlýn fungoval asi 50 let, to znamená do devadesátých let 19. století.
V roce 1929 zakoupila opuštěný mlýn obec.
V roce 1932 je ve zprávě PÚ psáno: „…bez stropů, pouze zbytky prohnilých trámů, zdivo dobré, omítka poškozena za západní straně, za 1. svět. války sloužil jako obydlí …“
Městská rada k obnově vnějšího pláště a zejména k rekonstrukci obytného interieru přistoupila v roce 1932.
V roce 1933-35 byl mlýn upraven na tři provizorní byty (bydlení ale nuzné a zdravotně závadné)
V roce 1935 se ve zprávě PÚ uvádí: „…střecha opravena, zdivo a omítky také, (nevhodné šedivé zabarvení nových omítek), uvnitř schodiště, podlahy a okna, objekt upraven na obytné místnosti pro chudáky“.
V roce 1958 byl mlýn zapsán do seznamu kulturních památek pod č. 25634/7-3174.
V roce 1977 se odstěhoval poslední nájemník.
V témže roce radnice mlýn k oslavě 700 let města z vnějšku opraven a opatřen malými železnými lopatkami, které se krátkou dobu i pomocí elektromotoru otáčely. V roce 2018 začaly opravy mlýna a od června 2021 je mlýn přístupný veřejnosti.

Historická událost z období
  • Novověk C - od zrušení poddanství (1848 – 1913)
  • Částečně adaptován
    Holandský
    Zděná - kamenná
    Exteriér
  • Krov
  • Okna
  • Interiér
  • Schodiště
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení

    Nepůvodní jsou perutě, paleční a cévové kolo.

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Ostatní

    Základní obrázky

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení