Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Co odstraňuje vysévač hranolový?
Zobrazit odpověď
Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn z. těsně u obce, na výšině u kostela.
Spec. mapa Göding u. Lundenburg 10-XVI, 1884.- Dostál,ČL 1947, 89.- Burian, ČE 1958, 313; 1959, 112.
Okolo roku 1820 postavil T. Hlavňovský v Bořeticích „Na tálkách“ za kostelem větrný mlýn. Mlýn byl však odlišný než mlýny v okolí. Postaven z cihel holandského typu válcového tvaru. Pod střechou byla umístěna železná kolejnice která umožnila natáčet lopatky mlýna podle toho směru odkud vanul vítr. Hlavňovský zde mlel obilí až do roku 1860, kdy mlýn odkoupil Franc Hekerle, který zde měl živnost do roku 1880, pak větrný mlýn odprodal Filipu Kloboučkovi z nedalekých Němčiček. Ten mlýn ve stáří přenechal mlýn svému synu Jakubu Kloboučkovi. Jakub si v Bořeticích koupil dům č.p. 207. Mlynář neměl lehké živobytí. Byl závislí na povětrnostních podmínkách a navíc se v okolí objevila nebezpečná konkurence v podobě mlýnů na parní pohon (Vávrův mlýn v Čejči, Kalvodův ve Velkých Pavlovicích). Mlýny měly větší výkon a kvalitnější mouku. Větrný mlýn postupně ztrácel zákazníky, přestal být výdělečný a roku 1911 ukončil provoz. Jakub Klobouček mlýn v roce 1913 prodal za 700 K Josefu Chrástkovi z Bořetic. Větrný mlýn koupil z úmyslem, že mlýn zbourá a z cihel postaví stodolu. Sundali střechu a jaké bylo jejich překvapení, cihle byly dobré pouze z venkovní strany a dovnitř jsou zaseknuty do kónusu a střed zdiva vysypán „šuntem“. Vše se pak odklidilo a po větrném mlýnu zůstalo jen prázdné místo. Chrástkovi v roce 1919 prodali prázdnou parcelu Josefu Šafránkovi z Bořetic č.p. 94.
Tak zmizl jediný zděný větrný mlýn který se nacházel v okresu Břeclav. Po mlýnu zůstala pouze v katastrální mapě kruhová parcela.