Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Jak skladujeme obilí?
Zobrazit odpověď
V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bořetice | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaBořetice

691 08
OkresBřeclav
B 38
Bořetice u Hustopečí
GPS48° 54' 46.2''
16° 50' 59.9''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
100 m JZ od kostela
Zaniklý
1820
asi 1913 - rozebrán
Větrný mlýn Bořetice

Větrný mlýn z. těsně u obce, na výšině u kostela.
Spec. mapa Göding u. Lundenburg 10-XVI, 1884.- Dostál,ČL 1947, 89.- Burian, ČE 1958, 313; 1959, 112.
Okolo roku 1820 postavil T. Hlavňovský v Bořeticích „Na tálkách“ za kostelem větrný mlýn. Mlýn byl však odlišný než mlýny v okolí. Postaven z cihel holandského typu válcového tvaru. Pod střechou byla umístěna železná kolejnice která umožnila natáčet lopatky mlýna podle toho směru odkud vanul vítr. Hlavňovský zde mlel obilí až do roku 1860, kdy mlýn odkoupil Franc Hekerle, který zde měl živnost do roku 1880, pak větrný mlýn odprodal Filipu Kloboučkovi z nedalekých Němčiček. Ten mlýn ve stáří přenechal mlýn svému synu Jakubu Kloboučkovi. Jakub si v Bořeticích koupil dům č.p. 207. Mlynář neměl lehké živobytí. Byl závislí na povětrnostních podmínkách a navíc se v okolí objevila nebezpečná konkurence v podobě mlýnů na parní pohon (Vávrův mlýn v Čejči, Kalvodův ve Velkých Pavlovicích). Mlýny měly větší výkon a kvalitnější mouku. Větrný mlýn postupně ztrácel zákazníky, přestal být výdělečný a roku 1911 ukončil provoz. Jakub Klobouček mlýn v roce 1913 prodal za 700 K Josefu Chrástkovi z Bořetic. Větrný mlýn koupil z úmyslem, že mlýn zbourá a z cihel postaví stodolu. Sundali střechu a jaké bylo jejich překvapení, cihle byly dobré pouze z venkovní strany a dovnitř jsou zaseknuty do kónusu a střed zdiva vysypán „šuntem“. Vše se pak odklidilo a po větrném mlýnu zůstalo jen prázdné místo. Chrástkovi v roce 1919 prodali prázdnou parcelu Josefu Šafránkovi z Bořetic č.p. 94.
Tak zmizl jediný zděný větrný mlýn který se nacházel v okresu Břeclav. Po mlýnu zůstala pouze v katastrální mapě kruhová parcela.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hekerle Franc 1860-80
  • Hlavňovský T. 1820-1860
  • Klobouček Filip 1880-
  • Klobouček Jakub - 1913
Neexistuje
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Historické mapy