Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Spálov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaSpálov
mlýn Balerů -
742 37
OkresNový Jičín
b 510 a
Spálov
GPS49° 42' 0.9''
17° 43' 27.6''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
400 m J od středu obce
Přístupný po domluvě
1929
Větrný mlýn Spálov

Zděný větrný mlýn (holandského typu) si sám postavil František Baler (syn mlynáře Frant. Balera z Luboměře) v roce 1929 po té, co byl odvezen poslední z původně sedmi dřevěných Spálovských větrných mlýnů (všechny byly německého typu).
Když byl vítr, tak mlynář mlel a šrotoval i v noci, svítil si petrolejovou lampou. Od mletí bral 2,- Kč za 1 q. František Baler byl nejen zručný tesař a kameník ale vyznal se v mnoha řemeslných pracích. Většina vyřezávaných dřevěných ozdob pod „kopkami“ štítů chalup a stodol postavených v době 1. republiky jsou jeho prací. Vyrobil i několik houslí, čelo, basu a dokonce i klavír.
Mlýn pracoval do roku 1938, kdy František Baler vážně onemocněl a o dva roky později zemřel. Od té doby mlýn chátral. Vnitřní zařízení se nedochovalo.

Stavba větrného mlýna má u země průměr 3,2 m, u hlavy 2,47 m. Stěny vysoké 3,6 m o tloušťce 15 cm jsou z cihel. Mlýnský kámen má průměr 81 cm


Historie obecně

video z ukončení rekonstrukce větrného mlýna:  http://www.youtube.com/watch?v=6ZvD2ROfaq0&feature=plcp

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Baler Fr. 1927 - 1930
Částečně adaptován
Holandský
Zděná - cihlová
Exteriér
  • Dveře
  • Okna
  • Stavba větrného mlýna má u země průměr 3,2 m, u hlavy 2,47 m. Stěny vysoké 3,6 m o tloušťce 15 cm jsou z cihel. Mlýnský kámen má průměr 81 cm

  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 1)
  • Článek pro zpravodaj městyse Spálov:

    Balerův větrný mlýn v novém
    Před pěti lety, přesně 27. 6. 2007, jsme se poprvé na ÚM ve Spálově sešli, abychom se domluvili na záchraně chátrajícího Balerova větrného mlýna. Jako zástupci sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně jsme přijeli majitelce a městysi nabídnout odbornou pomoc při jeho záchraně. Našim motivem bylo i to, že šlo o jediný větrný mlýn u nás, kterému hrozil bezprostřední zánik.
    Byli jsme velice vstřícně přijati majitelkou paní Ludmilou Jemelkovou i starostkou paní Marií Flodrovou. Podařilo se nám domluvit se na zahájení základních záchranných prací i na první brigádě. Hned následující měsíc udělal tesař Jan Kandler z Partutovic provizorní opravu střechy. Dne 18. srpna 2007 jsme se sešli na první brigádě. Pomocí pánů Karla Hajchla a Zdeňka Vodičky ze Spálova jsme zazdili velkou díru ve zdi, vsadili nová futra i nové dveře. Na naši práci se přišla ještě naposledy podívat i dcera mlynáře Balera, paní Ludmila Šímová. Na práci se sjeli členové sekce z Prahy, České Třebové, Dvora Králové, Zlína Ostravy a z dalších míst. Odborný dohled měl na starosti Dr. Radim Urbánek z Muzea ve Vysokém Mýtě. Následovala pátrací akce po archívech, kdy jsem se snažil získat před připravovanou rekonstrukcí co nejvíce informací o původním stavu mlýna. Průběžnou dokumentaci záchranných prací prováděl redaktor ČT pan Bedřich Ludvík.
    Od této doby jsme se ve Spálově scházeli každý rok. A obnovu mlýna jsme vždy posunuli o kousek dál. Zasadili jsme okenní rámy i okna, udělali novou kamennou podlahu v přízemí, dřevěnou podlahu v prvním patře, schodiště do prvního patra a úplně novou střechu. Následovalo omítnutí vnitřku mlýna - zednické práce prováděl pan Josef Remeš ze Spálova, úprava okolí a usazení původního mlýnského kamene do prvního patra. Do takto upraveného interiéru byla na osmi panelech umístěna výstava Větrné mlýny ve Spálově a okolí. Mlýn tak byl poprvé otevřen veřejnosti v rámci Dne městyse Spálova 26. července 2009.
    V dalších letech jsme obnovili kovové pásy okolo mlýna (dělal kovář pan František Švorc z Partutovic), na střechu jsme natáhli druhou vrstvu lepenky a opravili vnější omítku. S tím nám opět pomáhali spálovští - pan Vavřinec Šíma a Jakub Flodr. Na poslední brigádě jsme mlýn z vnějšku i zevnitř nabílili a konečně osadili větrné kolo. Takže od 26. srpna 2012, po pěti letech práce, vypadá větrný mlýn ve Spálově zvenku přesně tak, jak ho v roce 1942 vyfotografoval místní významný rodák pan Josef Šustek. V interiéru se podařilo umístit jeden mlýnský kámen, druhý se zatím nepodařilo najít. O vnitřním uspořádání se nedochovali žádné informace, takže ho nelze rekonstruovat.
    Největší zásluhu a největší část prací na obnově mlýna, provedl jednoznačně pan Jan Kandler (mlynář z Partutovic). Bez jeho zkušeností a obětavosti bychom se tohoto krásného stavu asi nedočkali. Okna vyrobil pan Pavel Hajkr (mlynář z Přemyslovic). Uznání a dík patří i všem členům sekce Větrné mlýny, kteří se na brigády sjížděli ze všech koutů naší republiky na práci, i za jejich finanční příspěvky.
    Moc děkujeme za příjemnou spolupráci majitelce mlýna paní Ludmile Jemelkové, starostce paní Marii Flodrové a městysi za finanční podporu.
    Výborné je, že se podařilo udělat i poslední krok k celoročnímu zpřístupnění mlýna, tj. byla vytýčena přístupová cesta. Na jaře na začátek této cesty umístíme informační panel. Dřevěný stojan je již vyroben, textová tabule se připravuje a celek bude ještě před instalací ve Spálově vystaven v lednu na výstavě GO 2013 v Brně.
    Jan Doubek
    Předseda sekce Větrné mlýny
    při kruhu přátel Technického muzea v Brně
    doubek.mlyny@vetrnemlyny.info

    Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Ostatní

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice