Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn v katastrálním území Brusnice (Praussnitz) byl dřevěný a stál roku 1840 asi 1070 m ZSZ od kostela v Brusnici v trati Sommerflur na pozemkové parcele č. 263, označené jako pastvina (846). Uvedená lokalita je něco přes 500 m na východ od větrného mlýna k Hornímu Žďáru. Mlýn v Brusnici je označen stavebním parcelním číslem 166 (847). Na místě jsou ještě dnes kameny jako pozůstatky po mlýně (848). Nadmořská výška lokality je cca 541 m (849).
(846) Roku 1840 se uvádí jako majitel pozemkové parcely č. 263 v katastru obci Brusnice (Praussnitz) Josef Kasper, sedlák v Brusnici čp. 116, a po něm Josef Peitzker z Brusnice čp. 75(173). Rustikální pozemek ležel v trati Sommerflur (SÚA, SK, duplikát, 93, 27. Praussnitz, Grund-Parzellen-Protocol).
(847) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. (5131) 540/2, Praussnitz, 1845,(stav roku 1840), list IV.
(848) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Hajnice z 26.3. 1956.
(849) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Trutnov 3-5, 1954.
