Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn v katastrálním území Brusnice (Praussnitz) byl dřevěný a stál roku 1840 asi 1070 m ZSZ od kostela v Brusnici v trati Sommerflur na pozemkové parcele č. 263, označené jako pastvina (846). Uvedená lokalita je něco přes 500 m na východ od větrného mlýna k Hornímu Žďáru. Mlýn v Brusnici je označen stavebním parcelním číslem 166 (847). Na místě jsou ještě dnes kameny jako pozůstatky po mlýně (848). Nadmořská výška lokality je cca 541 m (849).
(846) Roku 1840 se uvádí jako majitel pozemkové parcely č. 263 v katastru obci Brusnice (Praussnitz) Josef Kasper, sedlák v Brusnici čp. 116, a po něm Josef Peitzker z Brusnice čp. 75(173). Rustikální pozemek ležel v trati Sommerflur (SÚA, SK, duplikát, 93, 27. Praussnitz, Grund-Parzellen-Protocol).
(847) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. (5131) 540/2, Praussnitz, 1845,(stav roku 1840), list IV.
(848) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Hajnice z 26.3. 1956.
(849) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Trutnov 3-5, 1954.
