Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Původně v Levínské Olešnici stojící dřevěný větrný mlýn, prodaný roku 1860 na Brdo, byl pak opět roku 1864 prodán a přemístěn do Podhradí u Veliše. Jeho majitelem tu byl mlynář František Lukeš (714). Mlýn stál asi 350m na VJV od výškového bodu Veliš 430,5 m. Zprvu bydlil mlynář s rodinou ve větrném mlýně. Z materiálu zříceniny hradu Veliše a z podhradských lomů postavil si pak na východ od mlýna zděný domek čp. 57, kam se přestěhoval roku 1868. Mlýn přecházel do dalších rukou, až 12.3. 1898 za vichřice přerazil blesk hřídel větráku a perutě se zřítily. Větrák pak zanikl. Posledním majitel František Říha odprodal dříví jako palivo (715). Zděný domek mlynářův čp. 57 na pozemkové parcele č. 578 v poloze Podhradská (716), později označená Na kopci, přežil větrný mlýn (717). Poloha U větráku je ve výši 343,9 m n.m. (718).
(714) Novopacko, Vlastivědná monografie okresu, díl II. Nová Paka 1927, 689 násl.
(715) A. Pour, Větrný mlýn podhradský, Náš domov, ročník 2/1926-1927, 82-84, (cituje sdělení prof. J. Mencla ze ZLA Jičín, z 11.12. 1953, GÚ-ČSAV, VM-Č). Vyobrazení viz A. Pour, 82; Sedláček, Hrady a zámky, V; Otto, Čechy, XIV, část II, Praha 1908, 43.
(716) Srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č.5893, Podhrad, 1846 (stav r.1842), list VI.
(717) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 5893, 1910, list 6 (Podhradí). Samota je označována Větrák, viz Chytilův, místopis republiky Československé, Praha s.d., 1489.
(718) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 9-7, 1951.