Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Podhradí | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPodhradí
Podhradí - Šlikova Ves 58
506 01
OkresJičín
P 88
Podhradí u Jičína
GPS50° 24' 55.4''
15° 19' 13.0''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
350 m VJV od koty Veliš
Zaniklý
1864
(přivezen z: Brda)
1897 - vyvrácen větrem
Větrný mlýn Podhradí

Pokorný:
Původně v Levínské Olešnici stojící dřevěný větrný mlýn, prodaný roku 1860 na Brdo, byl pak opět roku 1864 prodán a přemístěn do Podhradí u Veliše. Jeho majitelem tu byl mlynář František Lukeš (714). Mlýn stál asi 350m na VJV od výškového bodu Veliš 430,5 m. Zprvu bydlil mlynář s rodinou ve větrném mlýně. Z materiálu zříceniny hradu Veliše a z podhradských lomů postavil si pak na východ od mlýna zděný domek čp. 57, kam se přestěhoval roku 1868. Mlýn přecházel do dalších rukou, až 12.3. 1898 za vichřice přerazil blesk hřídel větráku a perutě se zřítily. Větrák pak zanikl. Posledním majitel František Říha odprodal dříví jako palivo (715). Zděný domek mlynářův čp. 57 na pozemkové parcele č. 578 v poloze Podhradská (716), později označená Na kopci, přežil větrný mlýn (717). Poloha U větráku je ve výši 343,9 m n.m. (718).
(714) Novopacko, Vlastivědná monografie okresu, díl II. Nová Paka 1927, 689 násl.
(715) A. Pour, Větrný mlýn podhradský, Náš domov, ročník 2/1926-1927, 82-84, (cituje sdělení prof. J. Mencla ze ZLA Jičín, z 11.12. 1953, GÚ-ČSAV, VM-Č). Vyobrazení viz A. Pour, 82; Sedláček, Hrady a zámky, V; Otto, Čechy, XIV, část II, Praha 1908, 43.
(716) Srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č.5893, Podhrad, 1846 (stav r.1842), list VI.
(717) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 5893, 1910, list 6 (Podhradí). Samota je označována Větrák, viz Chytilův, místopis republiky Československé, Praha s.d., 1489.
(718) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 9-7, 1951.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Říha František
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Obrazy