Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn stával na výšině u východní části Domoslavic, zvané Durdička (695). Tato zpráva nebyla dlouho ověřena (696).
K bezpečným pramenům o existenci tohoto domoslavického dřevěného větrného mlýna- uveden je v Sommerovi (697) i na mapě Kummersbergově- připojuje se zjištění této lokality na pozemkové parcele č. 158 v původní katastrální mapě (696), a to ve vzdálenosti něco přes 400 m na SV od dvora v Domoslavicích. Ten leží při východní straně jmenované vsi v trati Kamenec (698).
(695) J. Horák, Topografický popis všech osad hejtmanství Královéhradeckého, Hradec Králové, 1877, 82.
(696) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. Domoslawitz, 1845 (stav roku 1842), list II.
(697) J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, IV. Band Bunzlauer Kreis, Prag 1843, 288.
(698) Na rozdíl od zmíněného zjištění lokality v katastrální mapě, lokalizujeme sdělení MNV v Domoslavicích z 3.7. 1970 (J. Jiránek) do polohy „Na ulehlině“, neboť dle ústního podání měl domek J. Trnky okna směrem k větrnému mlýnu. Pohledem zjišťoval, zda se křídla točí, aby mlynář mohl mlít mouku.
