Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
1884, 1890
(odvezen do: Újezda Františku Hojnému, na místo dolního mlýna (P 106))
Pokorný:
VÝRAVA (LOKAL. 106 a 107), o. Hradec Králové. O dvou větrných mlýnech na návrší Krivy, Chřiby, nebo Křiv píše V. Deyl (678):
- Dolní větrný mlýn (LOKAL. 106) u čp. 5 náležel Václavu Zilvarovi. Mlýn vyhořel roku 1884.
- Horní větrný mlýn (LOKAL. 107) u čp. 56 prodal majitel František Fousek roku 1884 z obavy (679), aby nebyl stejně postižen jako majitel druhého mlýna, a to do Újezda Františku Hojnému. Po dvou letech však koupil někde v Orlických horách jiný větrný mlýn a postavil si jej ve Výravě.
Po smrti Fouskově roku 1890 koupil větrný mlýn Josef Hojný z čp. 5 (nástupce Václava Zilvara) a přenesl jej do dolní části vesnice na místo vyhořelého mlýna. Byl rozbořen roku 1907, když se již v něm nepracovalo (680).
Na základě novějšího pramene můžeme upřesnit polohu někdejších větrných mlýnů, a to u čp. 5 je to pozemk. parcela č. 646 (hon D3), u čp. 56 pozemková parcela č. 869/1 (hon D8)(681).
(678) V.Deyl, 1.c., 6.
(679) Oba mlýny stály před rokem 1877, J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradeckého, Hradec Králové 1877, 53; J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 498; J. Simon, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Krása našeho domova, ročník 35/1943, 35.
(680) Kamenů použito pod plot a na práh u stavení čp. 5, V. Deyl, 1.c., 6. To se potvrzuje i v novějším prameni (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Výrava ze 6.8. 1970 (F. Klubert).
(681) GÚ-ČSAV, VM-Č, cit. sdělení MNV Výrava.
----------------------------------------------------------------------------
Na tomto místě stály postupně dva mlýna něneckého typu. první do roku 1884. Druhý od roku 1886 do 1890.
