Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Kolik dělá obrátek v minutě hladká nebo porculánová stolice při průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
225 - 30 = 195 obrátek v min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
1884, 1890
(odvezen do: Újezda Františku Hojnému, na místo dolního mlýna (P 106))
Pokorný:
VÝRAVA (LOKAL. 106 a 107), o. Hradec Králové. O dvou větrných mlýnech na návrší Krivy, Chřiby, nebo Křiv píše V. Deyl (678):
- Dolní větrný mlýn (LOKAL. 106) u čp. 5 náležel Václavu Zilvarovi. Mlýn vyhořel roku 1884.
- Horní větrný mlýn (LOKAL. 107) u čp. 56 prodal majitel František Fousek roku 1884 z obavy (679), aby nebyl stejně postižen jako majitel druhého mlýna, a to do Újezda Františku Hojnému. Po dvou letech však koupil někde v Orlických horách jiný větrný mlýn a postavil si jej ve Výravě.
Po smrti Fouskově roku 1890 koupil větrný mlýn Josef Hojný z čp. 5 (nástupce Václava Zilvara) a přenesl jej do dolní části vesnice na místo vyhořelého mlýna. Byl rozbořen roku 1907, když se již v něm nepracovalo (680).
Na základě novějšího pramene můžeme upřesnit polohu někdejších větrných mlýnů, a to u čp. 5 je to pozemk. parcela č. 646 (hon D3), u čp. 56 pozemková parcela č. 869/1 (hon D8)(681).
(678) V.Deyl, 1.c., 6.
(679) Oba mlýny stály před rokem 1877, J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradeckého, Hradec Králové 1877, 53; J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 498; J. Simon, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Krása našeho domova, ročník 35/1943, 35.
(680) Kamenů použito pod plot a na práh u stavení čp. 5, V. Deyl, 1.c., 6. To se potvrzuje i v novějším prameni (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Výrava ze 6.8. 1970 (F. Klubert).
(681) GÚ-ČSAV, VM-Č, cit. sdělení MNV Výrava.
----------------------------------------------------------------------------
Na tomto místě stály postupně dva mlýna něneckého typu. první do roku 1884. Druhý od roku 1886 do 1890.
