Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
O starším větrném mlýnu v Praskačce uveřejnil noticku Č. Zíbrt: (658) roku 1718 uvádí vizitační zpráva v Praskačce na statku Libčanském větrného mlynáře Matěje Vinkláře. Ten neměl při mlýně žádné pozemky ani žádného pomocníka v mlýně. Platil 14 zlatých roční činže vrchnosti, a sám vydělával 30 zlatých ročně. Přesná poloha tohoto větrného mlýna není zatím dnes známa.
----------
Pozn: Mlýn je na 1 voj. mapování na stejném místě, jako později stál mlýn Pokorný 42,
-------------------------------
(658) Komise roku 1718 o povětrném mlynáři Matěji Vinklářovi v Praskačce na libčanském statku, ČL, ročník 26/1926, 252.
Na prvním vojenském mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list číslo 112, je na sever od obce nakreslena značka větrného mlýna. Jedná se o větrný mlýn, u kterého Ota Pokorný neznal polohu (LOKAL. 154).
