Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
O starším větrném mlýnu v Praskačce uveřejnil noticku Č. Zíbrt: (658) roku 1718 uvádí vizitační zpráva v Praskačce na statku Libčanském větrného mlynáře Matěje Vinkláře. Ten neměl při mlýně žádné pozemky ani žádného pomocníka v mlýně. Platil 14 zlatých roční činže vrchnosti, a sám vydělával 30 zlatých ročně. Přesná poloha tohoto větrného mlýna není zatím dnes známa.
----------
Pozn: Mlýn je na 1 voj. mapování na stejném místě, jako později stál mlýn Pokorný 42,
-------------------------------
(658) Komise roku 1718 o povětrném mlynáři Matěji Vinklářovi v Praskačce na libčanském statku, ČL, ročník 26/1926, 252.
Na prvním vojenském mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list číslo 112, je na sever od obce nakreslena značka větrného mlýna. Jedná se o větrný mlýn, u kterého Ota Pokorný neznal polohu (LOKAL. 154).
