Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
O starším větrném mlýnu v Praskačce uveřejnil noticku Č. Zíbrt: (658) roku 1718 uvádí vizitační zpráva v Praskačce na statku Libčanském větrného mlynáře Matěje Vinkláře. Ten neměl při mlýně žádné pozemky ani žádného pomocníka v mlýně. Platil 14 zlatých roční činže vrchnosti, a sám vydělával 30 zlatých ročně. Přesná poloha tohoto větrného mlýna není zatím dnes známa.
----------
Pozn: Mlýn je na 1 voj. mapování na stejném místě, jako později stál mlýn Pokorný 42,
-------------------------------
(658) Komise roku 1718 o povětrném mlynáři Matěji Vinklářovi v Praskačce na libčanském statku, ČL, ročník 26/1926, 252.
Na prvním vojenském mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list číslo 112, je na sever od obce nakreslena značka větrného mlýna. Jedná se o větrný mlýn, u kterého Ota Pokorný neznal polohu (LOKAL. 154).
