Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Starší větrný mlýn, zatím neznámé konstrukce, stál v trati, označené roku 1843 In Geserken, při samotě (dvou dřevěných stavení) č. stavební parcely 45, patrně tedy na pozemkové parcele č. 76, 77, 78 nebo v jejich nejbližším sousedství. Toto místo je tedy označeno Windmühle; je v katastrálním území Jablonec, vzdáleno od kapličky na severním konci Jablonce asi 370 m ve směru ZSZ (545).
(545) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2722, Jablonitz, 1847 (stav roku 1843), list I.
