Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Juráčů větřák, postaven před r. 1838 – 1905 (vyhořel)
Mlýn postavil mlynář Karel Kretschmer ze Slatiny, který se na Spálov přiženil. Do roku 1841 si vedle mlýna postavil i obytnou chalupu č.p. 208. Byl to nejstarší a nejvýše položený (597 m.n.m.) větrný mlýn ve Spálově.
Dalšími majiteli byli Josef Kahlig, Jan Herodek, Josef Valenta, Josef Maršálek a nakonec Josef Šustek zvaný Juráčů. Mlýn vyhořel v zimě roku 1905.
