Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Juráčů větřák, postaven před r. 1838 – 1905 (vyhořel)
Mlýn postavil mlynář Karel Kretschmer ze Slatiny, který se na Spálov přiženil. Do roku 1841 si vedle mlýna postavil i obytnou chalupu č.p. 208. Byl to nejstarší a nejvýše položený (597 m.n.m.) větrný mlýn ve Spálově.
Dalšími majiteli byli Josef Kahlig, Jan Herodek, Josef Valenta, Josef Maršálek a nakonec Josef Šustek zvaný Juráčů. Mlýn vyhořel v zimě roku 1905.
