Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn západně od městečka Kuřívody (Hühnerwasser) připomíná Sommer (346). Tato lokalita je zřejmě totožná s větrným mlýnem, uváděným v seznamu mlýnů k roku 1814, a to na panství Bělá a Kuřívody, bez bližšího určení místa (347). Roku 1842 mlýn již nepracoval (348) a nenacházíme jej ani na originální mapě katastru z roku 1843 (349).
(346) J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, Bunzlauer Kreis, Prag 1834, 186, 190 (Westlich am Städchen steht eine Windmühle).
(347) SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(348) Tamtéž.
(349) GÚ – ÚAGK, SK, OM, i.č. 3732 (Stadt Hühnerwasser).
