Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn západně od městečka Kuřívody (Hühnerwasser) připomíná Sommer (346). Tato lokalita je zřejmě totožná s větrným mlýnem, uváděným v seznamu mlýnů k roku 1814, a to na panství Bělá a Kuřívody, bez bližšího určení místa (347). Roku 1842 mlýn již nepracoval (348) a nenacházíme jej ani na originální mapě katastru z roku 1843 (349).
(346) J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, Bunzlauer Kreis, Prag 1834, 186, 190 (Westlich am Städchen steht eine Windmühle).
(347) SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(348) Tamtéž.
(349) GÚ – ÚAGK, SK, OM, i.č. 3732 (Stadt Hühnerwasser).
