Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
U Kojetína stál větrný mlýn v místě dosud nazývaném Na Větrníku. Byl přistaven k vodnímu mlýnu (usedlost čp. 6) (232) jako výpomoc pro dobu, kdy nebylo dostatek vody. Mlýn byl postaven kojetínským mlynářem Františkem Slabou r. 1823 (233). Lokalita je položena cca 440m nad mořem(234).
(232) V místě není již po mlýnu památky (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení F. Mykyšky z Kojetína č. 14 ze 16.4. 1956 na základě vyprávění Jana Jiřího z Hrazan).
(233) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Orlík nad Vltavou z 12.4. 1954, čj. 109/arch. 1954. Není vyznačen ani na staré katastrální mapě (GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3261, 1840–stav roku 1830, Kojetín), ani na mapě z let 1847-1860 nebo na mapě Kummersbergově.
(234) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Milevsko 2-0, 1934.
