Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Petrovice | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaPetrovice
Kojetín
262 55
OkresPříbram
P 70
Kojetín u Petrovic
GPS49° 32' 35.4''
14° 20' 47.4''
Mapová značkaNeznámý / Zaniklý objekt, památník
1,5 km J od zámku, u čp. 14
Zaniklý
Větrný mlýn Petrovice

Pokorný:
U Kojetína stál větrný mlýn v místě dosud nazývaném Na Větrníku. Byl přistaven k vodnímu mlýnu (usedlost čp. 6) (232) jako výpomoc pro dobu, kdy nebylo dostatek vody. Mlýn byl postaven kojetínským mlynářem Františkem Slabou r. 1823 (233). Lokalita je položena cca 440m nad mořem(234).
(232) V místě není již po mlýnu památky (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení F. Mykyšky z Kojetína č. 14 ze 16.4. 1956 na základě vyprávění Jana Jiřího z Hrazan).
(233) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Orlík nad Vltavou z 12.4. 1954, čj. 109/arch. 1954. Není vyznačen ani na staré katastrální mapě (GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3261, 1840–stav roku 1830, Kojetín), ani na mapě z let 1847-1860 nebo na mapě Kummersbergově.
(234) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Milevsko 2-0, 1934.


Neexistuje
Neznámý
Technologické vybavení