Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Jižně od Březových Hor je na mapě z roku 1844 vyznačený větrný mlýn (222), který tu představuje pro svou dobu v Čechách neobvyklý způsob využití větrné energie: sloužil na Wolfgangově šachtě k čerpání důlních vod.
(222) Carl Ritter von Kummersberg, Königreich Bochmen, 1844 – Na lokalitu upozornil ZLA Orlík nad Vltavou (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 12.4. 1954, čj. 109/arch. 1954).
Když tato šachta nepostačila čerpat větrným kolem důlní vody, byla založena roku 1836 na východ od ní šachta na Drkolnově, původně zvaná šachta Augustova.